Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
  
Hyena

 Hledání:
 Sekce:
NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI

Zpět na hlavní
    stranu

 O Hyeně: Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
STRUČNĚ: pátek 6.4.2001
  • Sněmovna schválila změnu názvu čtyř krajů, čili budou kraje Jihočeský, Vysočina, Jihomoravský a Moravskoslezský
  • Na hraničních přechodech se o půlnoci na pátek ruší desinfekční smrdění proti slintavce a kulhavce, nadále se smrdí na letištích
  • Romano Prodi přiletěl spolu s Gunterem Verheugenem do Prahy, Prodi údajně ujistil Zemana, že do roku 2004 jsme v EU
  • Miloš Zeman pozval Romana Prodiho na večeři - na hovězí biftek
  • Pět manažerů z Ostravy z Moravsko-české burzovní společnosti a společnosti TKO z Ústí nad Labem zatkla policie z podezření zpronevěry dvou a půl miliard korun
  • Václav Krása (Unie) rezignoval na stínového ministra sociálních věcí ve prospěch Stanislava Voláka, proti Volákově nominaci jsou lidovci
  • Servisní organizace Prima Plus podala na sebe návrh na konkurs
  • Podle TV Nova začala vlna emigrace olašských Romů z Ostravska do Británie
  • Podle policie vězeňská služba pašovala pervitin do Pankrácké věznice, kromě drog dozorčí pašovali vězňům i mobilní telefony
  • Vysílací licence včetně televizních se nebudou dražit, takže kdo si co urval má a míti bude
  • Miloš Zeman oznámil, že pokud se u nás vyskytne slintavka a kulhavka, bude se spíše očkovat než masově vybíjet dobytek
  • Počasí Praha: Ráno byla zima, postupně se vyjasňovalo a odpoledne bylo hezky
    Žilina: mrholivo, ale vcelku príjemne    Miroslav Drkoš

Z deníčku Moby Dicka

Pátek 6. dubna 2001
Ani na uvolněné náměstkovské patro se nestěhujeme, zůstáváme v bývalých dílnách. Otvírá se tam sice nová textárna, ale nastupují do ní lidé zvenku, které naverboval I.Kvakoš. Jak píše v novém čísle Zpráv: "Nelze stále jen setrvávat u textů - musíme portfolio našich služeb rozšířit i o moderní způsoby vyjadřování, jako jsou mekty a tlachy. Bez nich bychom se do Evropy těžko dostali."

Z deníčku Moby Dicka

ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Dvě podružné záležitosti: jména krajů a stínoví ministři
V revolučním polistopadovém nadšení byly zrušeny kraje coby obzvlášť drzý komunistický vynález (místo aby se zrušila obzvlášť drzá komunistická strana), aby po létech letoucích byly obnoveny v počtu poněkud nesmyslném a pod jmény ještě nesmyslnějšími. Momentálně jsme na tom tak, že čtyři kraje si vymohly změnu jmen: místo Budějovického kraje je Jihočeský (opravdu velká novinka), Jihlavský se jmenuje jako ten salám, jo, Gothaj, promiňte, Vysočina, Brněnský kraj je Jihomoravský a Ostravský je Moravskoslezský. Ptáte se mě, ve kterém kraji leží Praha - čímž myslím to co je kolem Prahy, protože sama Praha je kraj? Kdybyste mnou třískli o zem, nepovím vám to, protože nevím. Ani vědět nechci. Jaksi jsem ztratil zájem, a tahanice o změnu názvu mne neupoutaly natolik, abych zájmu nabyl. Dokonce se obávám, že při tom zůstane.

Směšnost se stínovou vládou
Ani ne týden vydržel stín vlády čtyřkoaly v původní podobě. Opustil ji stín ministra sociálních věcí Václav Krása. Jeho vysvětlení budu reprodukovat nerad, protože v méně informovaných vyvolám dojem, že Neviditelný pes je nějaký humoristický list křížený s Mateřídouškou a že referuju o poměrech v 3. B. Základní školy v Máslově. Krása řekl, že původně měl být stínem ministra sociálních věcí pan Volák, kdežto on, Krása, měl být stínem ministra zdravotnictví. Když se ho zeptali, proč to neřekl dřív, odpověděl, že nechtěl narušovat křehkou dohodu. Zřejmě usoudil, že ve čtvrtek je dohoda podstatně pevnější, než byla uplynulou sobotu a že nastala ta správná chvíle pro osvětovou akci pod heslem ministrem čehokoli může být každej.

RODINA A PŘÁTELÉ: Dnes Interkamera končí
Od úterka do pátku trvá na Výstavišti v Praze Holešovicích Interkamera, výstava fotografické techniky a příbuzných oborů. Jsem tam od vidíš do nevidíš. Na takové výstavě je vystavena spousta technických vymožeností - hned zkraje prozradím, co mě tam nejvíc překvapilo: Nikon začal vyrábět dokonalou repliku svého padesát let starého Nikonu, což byla tehdy replika Contaxu (to byla Zeissova konkurence legendární Leice). Cena: bratru 250 tisíc. A když jsme u Leiky, tak zase Minox začal dělat miniaturní repliku předválečné Leiky (za lacino, za 14.... Netřeba dodávat, že jde o hračky pro dospělé.

Kromě techniky je na takové výstavě jako je Interkamera spousta zajímavých lidí z branže. Zrovna včera jsem stál na přednáškovém pódiu a s mikrofonem v ruce rozséval moudra, když mě napadlo: jak to, že tu není Daniela Mrázková? Neuplynulo deset vteřin a už jsem ji spatřil, jak si to rázuje hlavním koridorem haly.

Na stánku Hewlett Packard jsem narazil na dva obzvlášť milé dávné přátele, fotografy Oldřicha Karáska (vzpomenete si na jeho knihy o Praze) a super-legendu Viléma Kroppa (v roce 1959 dostal první cenu ve World Press Photo v Haagu za fotku Provinilec. Hewlett Packard je vybavil zrcadlovkami HP912 s pokynem - chlapci, běžte a foťte. Oni uposlechli a vzniklo portfolio fotek z Prahy, v podstatě knížka, kterou sami vytiskli na běžně dostupné inkoustové tiskárně. Knížka je na stánku HP k nahlédnutí, a o možnostech digitální fotografie vypovídá víc, než tucet přednášek (byť by to byly moje přednášky, dodávám s vrozenou skromností).

K tomu tisku - nemohl jsem vynechat stánek CD FOTO BLER. Šéf firmy Jiří Heller byl pochopitelně na místě a už prezentoval: fotka dva krát tři metry, ostrá jak mráz na Aljašce - i když se přiblížíte nosem k povrchu (pozor na pořezání). Fotku pořídil fotograf Josef Sekal. Vytištěno na nejnovějším plotteru rozlišení 5000 DPI. Soubor, ze kterého se tisklo, měl 600 MB!
"Uff," pravil jsem. Před deseti minutami jsem byl totiž u toho, jak Honza Březina (www.grafika.cz) nemohl dostat na tiskárnu osmimegový soubor. "A na čem to zpracováváte?"
"Jedno giga operační paměti," pravil pan Heller skromně. "Není to moc... Trochu se nám to kouše."

No a poslední setkání bylo s Helenkou, mojí někdejší kolegyní v dobách, kdy jsem fungoval coby podnikový fotograf. Ona byla v podniku přede mnou, pak šla na mateřskou, dokonce tuplovanou a pak tam zase nastoupila po mně. Já zatím nafasoval foťák, na tu dobu zázrak techniky, Mamiyu RB67. No tak jsme se s Helenkou zakecali a zavzpomínali a Helenka mi vyčetla:
"Ale dal jsi mi tu Mamiyu pěkně otřískanou!"
Bránil jsme se, že to není žádná pravda, protože jsem na foťáky opatrný. A jak to s tou Mamiyou dopadlo, chtěl jsem vědět.
"No, já fotila na dětském hřišti, měla jsem ji na stativu a jel kolem kluk na tříkolce a hodil ji na zem!"
Opět jsem řekl něco jako "uff". No co, je to foťák solidní, robustní... Opravili ho?, chtěl jsem vědět.
"Těžko říct," zněla odpověď. "Dala jsem ho do opravny a za tři dny mi volali, že ho někdo ukrad ze skladu!"
Málo platný, není nad citlivou ženskou péči o foťáky. Mimochodem, ještě dodám, proč nemůže být pravda, že jsem Mamču předal otřískanou: já se tak bál, že ji někde pustím na zem nebo že mi ji někdo ukradne, že jsem ji měl zamčenou v almaře a fotil dvacet let starým Rolleiflexem...

PSÍ PŘÍHODY: Pacient jak se patří při síle
Bartovi je líp, ovšem Míša ho vede pořád ještě ve stavu nemocných. Nesmí tudíž dostávat špičku mého ranního rohlíku. Špičku rohlíku pokládám za desátek, za jakési DPH, které Bartovi odevzdávám ze snídaně. Upevňuji tím přátelské svazky s Bartem a sám sebe ujišťuji, že hubnu: ta špička rohlíku sežraná Bartem neskončí v pupeční krajině mé tělesné schránky.
Bart z toho nemá radost a tváří se zachmuřeně. Když vycházíme z pozemku, trochu si lámu hlavu tím, proč je tak smutný - zda skutečně tak těžce nese, že nedostal špičku rohlíku, anebo že mu něco je. Dělá mi to starosti. Protože jsme si velmi blízcí, moje starosti přecházejí na něho, a o to smutněji a starostlivěji se tváří, a když se na něho podívám, na jeho nahrbenou šíji a pokleslé pysky, říkám si sakra, aby tomu psovi nakonec opravdu něco nebylo, a starosti narůstají a pes se o to více hrbí, takže hrozí nebezpečí, že klesneme pod tíží osudu a chorob ještě dřív, než přejdeme palouk a dorazíme ke kontejnerům na sklo, plastik a papír.
V ohbí silnice se objeví Brok se svým pánem. Bart je na vodítku, Brok je na vodítku, Bartova šíje se napřimuje - horolezecké lano doslova zazvoní, dochází k maximálnímu napnelismu a cukatuře, jak říkali Voskovec s Werichem - Bart a Brok, dva úhlavní nepřátelé, pokládají za potřebné sdělit jeden druhému, co si o sobě vzájemně myslí.

Usměju se na Brokova pána, on se usměje na mne, pokrčíme rameny na znamení co s tím naděláme" a za obrovského řevu našich psů pokračujeme v cestě, ne bez námahy. Řevy a napnelismy a cukatury přestanou, až když se psi jeden druhému ztratí z očí.

Lano povisne, Bart se nahrbí, starostlivě svraští čelo, povisnou mu pysky.
Nějak nejsem ve své kůži, pane... Bejvalo by bylo líp, kdybys mi dal špičičku toho rohlíku...

Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.