Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
  
Hyena

 Hledání:
 Sekce:
NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI

Zpět na hlavní
    stranu

 O Hyeně: Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
[an error occurred while processing this directive]
STRUČNĚ: úterý 6.3.2001
  • Arbitrážní řízení mezi Ronaldem Lauderem a Českou republikou kvůli nedostatečné ochraně amerických investic v televizi NOVA začalo v Londýně, Lauder chce 18 miliard korun
  • Český stát bude honorář právníkům v této věci stát minimálně padesát milionů korun
  • V České republice probíhají přípravy na eventuální opatření proti slintavce a kulhavce
  • Západní státy se zajímají o nákup vepřového a hovězího v České republice
  • Do 20. března mohou rozmanité organizace a sdružení navrhovat své kandidáty do Rady ČT
  • Sčítací komisařce někdo čmajznul přes 50 vyplněných tiskopisů - nechala je v tašce na chodbě
  • Většina lidí odmítá privatizaci ČT, plných 59% je proti
  • Počasí Praha: Pod mrakem s náznaky zlepšení, avšak večer začalo sněžit (mírně)
    Orlické hory: Ráno lilo jako z konve, později začalo slabě sněžit    Petr Kroul
    Žilina: oteplenie, dážď, sivá obloha    Miroslav Drkoš

Pranostika na 6. března, Felicity:
Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
(Z knihy Jana Munzara Medardova kápě vybral Šaman.)

Z deníčku Moby Dicka

Úterý 6. března 2001
Hodnotitelský pohovor o výši mých únorových odměn se odbyl opět u vedoucího Duto Hlava. Dostanu dvě stovky - za březen to má být lepší. Náměstek Kvakoš nás hodnotit vůbec nebude - své pravomoce delegoval na Duta. Dvacet vrcholových manažerů si dnes v Durakově ARZu na J. Městě na zasedání Divize pro odměňování rozděluje 2 miliony.

ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Jak s privatizací televize
59% občanů si nepřeje privatizaci ani jednoho kanálu veřejnoprávní televize a jen 11% by schvalovalo privatizaci jednoho z nich. Přitom všichni se koukají na Novu, která privátní je, přičemž všichni vykřikují, že je to zavrženíhodná, pokleslá žumpa pakulturních pahodnot, pah!
Ona celá ta debata o eventuální privatizaci, rozpumpovaná při vánočních televizních radovánkách, při nichž se velín na Kavčích horách změnil ve spacákový hotel Na Vyhlídce, probíhá v mimořádně špatné době na takovou debatu. Vladimír Železný, který je ztotožňován s TV Nova, už aspiruje na chudinské dávky, protože mu nepatří nic, ani sbírka obrazů, ani zámek v Bretagni, a další televize soukromé podstaty, tedy Prima, změnila majitele způsobem, který svědčí o tom, že hlavním ekonomickým poradcem byl David Coperfield. Právě dnes zahájená arbitráž v Londýně ve věci TV Nova bude stát daňového poplatníka - když vše půjde skvěle - pouhých padesát milionů, když špatně, tak osmnáct miliard.
Kdyby občan mohl mít jistotu, že tu ČT nikdo nezašmelí, možná že by výsledek výzkumu veřejného mínění byl jiný.

Osobně se přimlouvám za zachování statu quo, protože skutečně jde o televizi veřejné služby a třebaže má Václav Klaus pravdu, když hovoří o ČT jako o jakémsi podivném programovém hybridovi, tak obě privátní televize jsou neméně podivné hybridy majetkové. A přestože je ČT hybrid, ten přímočarý tah na komerci v té nejpokleslejší poloze je tam přece jen mírněn - mimo jiné i zvykovým právem.

RODINA A PŘÁTELÉ: Comics v Památníku písemnictví
Ano, čtete správě - v Památníku písemnictví na Strahově je výstava autora comicsu Nicolase de Crécyho. Nicolas de Crécy je francouzský tvůrce, comicsu se věnuje už deset let (je mu pětatřicet let). Jeho práce jsou parádní ukázka francouzské intelektuální školy comicsu pro dospělé, přesně ten druh comicsu, jaký miluju - a který teprve doslova dnes se dostává na naši scénu: jednak v podobě výstavy v Památníku písemnictví, jednak vychází knížka! Jmenuje se Pan ovocňák a je to neobvykle pojatý comics - příběh na 157 stranách normálního knižního formátu. Vydala ji roztomilá česky mluvící Francouzka Aude Brunel v nákladu 500 ks, takže to jednou bude skutečná knižní rarita.

Před vernisáží de Crecyho výstavy byla beseda. Mě taky památníci pozvali besedovat, a to byla chyba, protože když beseduju, tak vždycky každýho naseru, tak i dnes: ptali se mě, proč je na tom comics v Čechách tak bídně jak je a já řekl že těch důvodů je hodně, a jeden z hlavních spočívá v tom, že nikdo tady neumí kreslit. A z vedlejšího sálu na mě pokukovaly svrchovaně suverénní kresby pana Crécyho - suverénní v lehkosti, v té nejlepší francouzské tradici sahající k Daumierovi a Caran d´Achovi.´A hned mi tam pár lidí řeklo, že to není pravda a po besedě se na mě vrhli mládenci a cpali mi reprodukci barevné kresby kolážového typu (celý život vídám barevné kresby kolážového typu, protože v tomhle kolážovém typu kresby nejsnadněji zakrejete, že neumíte kreslit) a zdvořilou formou mi říkali:

"Tak tady se můžete (vy vole!!!) podívat na dílo někoho, kdo UMÍ kreslit."
Ach jo, je to tady těžký.
Jestli máte rádi opravdu dobře nakreslený chytrý comics, zaskočte se do Památníku podívat. A mluvil jsem taky s panem šéfem Francouzského institutu a ptal se ho, jestli by nešlo udělat ve Štěpánské velkou výstavu francouzského comicsu a on řekl "pourquoi pas", proč ne, a chtěl po mě vizitku a já ji neměl a tak mi dal papírek a já neměl tužku.
Neboť jsem Bimbo. Jenomže poznám od sebe dobrou a blbou kresbu.

PSÍ PŘÍHODY: Hlídací pes jak má být
Příběh, který budu vyprávět, se skutečně stal. Ne mně. To bych byl v márnici, ve špitále nebo base. Potkal jsem známou, říkejme jí Věra. Vždycky když se potkáme, povídáme si o psech - mají doma statného německého ovčáka, říkejme mu Bivoj.
"Tak si představ, co se stalo," začala Věra - a já čekal, kdy spustí o Bivojovi. Když já řeknu "tak si představ, co se stalo," spustím o Bartovi.
Ona ale měla jiný příběh než obvyklý: minulý týden, takhle zrána, zvonek u dveří bytu. Její manžel, říkejme mu Viktor, šel otevřít. Za dveřmi stál majitel domu, divý svit v oku, pěnu u úst, a vrhnul se na Viktora a začal ho tlouct.
Co na to Bivoj? napadlo mě.
Věra pokračovala. Viktor zalehl na podlahu a kryl si hlavu. Ona, Věra, začala zběsilého - ožralého nebo zfetovaného nebo oboje - domácího škrtit, načež on jí nafackoval.
A co na to Bivoj, chtělo se mi říct.
Na scénu přiběhla manželka domácího, odvlekla a ho a zmlácení manželé zavolali policajty. Viktor vyšel na chodník vyhlížet hlídku - a zrovna když vůz přijížděl, zfetovaný domácí se vyřítil z domu, znovu Viktora povalil, a před očima policajtů do něho kopal. Policajti tedy vyskákali, nasadili domácímu pouta a odvezli ho. Zkoušku na alkohol a drogy si nenechal udělat. Pustili ho. Nic se mu v téhle zemi nestane.
"A co Bivoj?" řekl jsem.
"To je hlídací pes na hovno! Von blbec celou dobu spal v kuchyni!"
Přece jen Věra žije na tomto světě v této zemi kratší dobu než já. I poučil jsem ji, že Bivoj je ideální hlídací pes. Protože kdyby to byl magor hlídací pes jako náš Bart, na zběsilého domácího by se vrhnul a pokousal by ho - a domácí by pak tvrdil, že si přišel půjčit pytlík mouky a televize Nova by měla jako hlavní zprávu zpravodajské relace epicky pojatou reportáž o nebezpečného lidojedném vlkodlakovi. Nikdo by pokousanému domácímu nikdy nedokázal, že se v předsíni cizího bytu dopustil násilí.
"Na co tedy toho psa máme?" zeptala se Věra.
"Na to samé, na co máme policii," zněla odpověď.
Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.