Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
  
Hyena

 Hledání:
 Sekce:
NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI

Zpět na hlavní
    stranu

 O Hyeně: Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
[an error occurred while processing this directive]
STRUČNĚ: úterý 6.2.2001
    FLASH:
  • V noci z pondělka na úterý našeho času Kubánci propustili Jana Bubeníka a Ivana Pilipa poté, co prohlásili, že z neznalosti porušili kubánské zákony - v noci o tom kubánský chargé d´affaires informoval Petra Pitharta - ve světle této informace jsou následující zprávy už historické a částečně pikantní:
  • Vedoucí Meziparlamentní unie jednající v Havaně soudí, že dva čeští občané věznění kubánskými komunisty by mohli být osvobozeni během několika dnů, řekl to vedoucí delegace Anders Johnsson
  • Jan Kavan řekl, že ministerstvo zahraničí bude hledat cestu tiché diplomacie
  • Podle Václava Klause byla mise Petra Pitharta na Kubě bezvýsledná, nicméně situaci našich zavřených občanů podle něho nezhoršila
  • Pithart soudí, že zavření Češi jsou "kaménky ve hře mezi Kubou a USA"
  • Pavel Mertlík napadl rozhodnutí Rady pro televizní a rozhlasové vysílání za to, že odsouhlasila převod vlastnických práv televize Prima
  • Pavel Mertlík odmítl tvrzení Lidových novin, že odrazoval italské investory od účasti na privatizaci u nás, protože "nemají šanci"
  • EU kritizuje rozhodnutí české vlády zakázat dovoz hovězího z EU, řekl to komisař EU přes zemědělství Franz Fischler, který je v Praze a jedná s ministrem zemědělství Fenclem
  • Úřad pro ochranu osobních údajů nadále trvá na tom, aby sčítání lidu bylo anonymní
  • Krajský soud v Ostravě rozhodl, že radnice v Mohelnici musí sdělit občanům, za co dostávají mimořádné odměny
  • Zástupci odborů se setkali s vládou a vyjádřili se pozitivně k působení vlády Miloše Zemana
  • Miloš Zeman je ve Švédsku, navštívil m.j automobilku Volvo, která má zájem o účast v Tatře
  • V centru Přerova vybuchla v blízkosti policejního ředitelství bomba, nikdo nebyl zraněn
  • V Čechách vrcholí chřipková epidemie
  • Počasí Praha: oteplilo se, skoro všechen sníh roztál, odpoledne ukázkové slunečné počasí, do toho sprchlo a byla duha
    Brno: tálo o sto šest, kolem oběda pršelo, odpoledne vysvitlo sluníčko    Lubomír Střítecký
    Žilina: nasnežilo, takže máme zase bielu zimu, aj keď len asi 10 cm snehu    Miroslav Drkoš

    Pranostika na 6. února, Doroty:
    Na svatou Dorotu rádo teče do botu.
    (Z knihy Jana Munzara Medardova kápě vybral Šaman.)

Z deníčku Moby Dicka

Úterý 6. února 2001
Přišlo ROZŘEĎ 153/01. Vedoucí Hlav podle něj založil Knihu čištění pracovního oděvu. Když si svoje šaty v práci zašpiníme, firma nám je nechá zdarma vyčistit. Tak prý rozhodli manažeři po neděli, strávené ve voliéře čápa marabu. Juchej! Hned se do KČPO zapíšu. Máme se líp, než skladníci v Multifunkčních transferových bodech - ti na své montérky jenom fasují Běžný prací prášek.

ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Bubeník s Pilipem jsou propuštěni
Jan Bubeník a Ivan Pilip jsou volní, to je jádro sdělení, to je podstata - a vše ostatní je podružnost. Po jedenácti letech komunisté opět zavřeli dva české občany na základě vykonstruovaného obvinění a podařilo se je dostat ven. Dá se čekat, že už dnes začne důmyslné hádání o tom, čí je to zásluha, že vězni letí domů. Pithart, ještě rozespalý, sdělil do mikrofonu cosi o svém tušení, že jeho mise byla úspěšná, pár hodin poté, kdy Václav Klaus utrousil do jiného mikrofonu, že byla zhola zbytečná, ale aspoň že ničemu neuškodila. Na Kubě jednala i delegace Meziparlamentní unie a právě od pana Johnssona, jejího šéfa, jsme včera slyšeli optimistické sdělení: vězni by mohli být propuštěni v průběhu několika málo desítek hodin. Johnsson s velkou pravděpodobností si musel být jist, že propouštěcí dokumenty jsou už buď podepsány, nebo leží na stole.
Jedno je jisté - ledacos jsme se na sebe dozvěděli na pozadí tohoto případu. A to, že ve veřejnosti byla jen mizivá podpora dvěma Čechům zavřeným komunisty je po deseti letech uplynulých po pádu komunistické diktatury, to pokládám za hluboce znepokojivé. Řeči o tom, že Pilip je sarajevský atentátník a kdo ví co tamti dva prováděli, těch řečí dostávám v mejlu spoustu, ty pokládám za politováníhodné. Myslím, že je třeba rozlišovat podstatné od nepodstatného. To, co je podstatné, je, domnívám se toto: ty dva zavřeli komunisté z politických důvodů do vězení a hrozili jim trestem, jaký se u nás nedává za vraždu. Co je zač pan Pilip a kdo mu platil cesty na Kubu (měl tam snad být v krátké době už poosmé), to mě nezajímá, byli to prostě dva vezni komunistického režimu a veřejnost se za ně nepostavila. Je to znepokojivé.

Dobrá zpráva z Mohelnice Je to zpráva v kontextu světoborných událostí bezvýznamná. Jde o to, že občanka města Mohelnice na Moravě paní Martina Jeřábková se zajímala o to, za co městští radní napočítali odměny zaměstnancům. Radnice uvalila informační embargo a paní Jeřábková dala věc k soudu. Rok a půl to trvalo, než Krajský soud v Ostravě jí dal za pravdu: má na tu informaci právo. Mohelnický starosta pokládá rozhodnutí za nešťastné. Jeho postoj je v jistém směru pochopitelný: jde o placené zaměstnance, tedy ne o volené činovníky. Naproti tomu občané by měli vědět, jak kdo na radnici pracuje a kdo pracuje tak dobře, že si zaslouží odměnu. Takže starosta bude rozhodnutí soudu respektovat, čímž ukázal, že jeho občanský profil je vyšší, než kupříkladu ministerského předsedy.

Jistě to není žádné přelomové rozhodnutí a od mohelnického případu se nezačnou radnice v Čechách a na Moravě chovat k občanům vstřícně a jejich hospodaření nebude otevřené veřejnému dohledu. K tomu, aby to tak bylo, povede ještě dlouhá cesta. Ale to, že paní Jeřábková svoji radnici dala k soudu a že soud jí dal zapravdu, to pokládám rozhodně za dobrou zprávu.

Malý detail, na závěr poznámky o vztahu občana a úřadu. Dnes jsem byl na berňáku odevzdat hlášení o odvedení srážkové daně. Nebudu se tady rozepisovat o tom, jaká je to debilita, že musím berňáku oznámit, že jsem berňáku zaplatil nějakou daň. V přízemí je podatelna vpravo, vlevo je registrace. A tam jsou okýnka udělaná tak šikovně, že občan aby mohl s berní úřednicí komunikovat, musel stát v předklonu, doslova ohnut, shrben, takřka do pravého úhlu. Ano, tak tohle se úředníkům líbí. Žádné vyskakování, uctivý předklon, čepice v hrsti...
Jeřábkovou na vás, holoubkové!

RODINA A PŘÁTELÉ: Radosti telefónování
Za všechno nemůže jen Telecom. Věru není sám, kdo mě odrazuje od klasického telefónování. Není to tak dávno, kdy jsem odmítal mobil. Rok s rokem se sešel a trpím stále větším nechutenstvím vůči telefonické klasice. Nejenže už nerad telefonuju jsa připoután drátem k jakési bedýnce a přes ni přikován ke zdi - nerad volám na pevná čísla.

Ono to leckdy vypadá (zvukově) asi takto:

Cvaky cvak, vytočím (vyťukám číslo)
Ozývá se elektrické šumění.

Ozve se dívčí hlas:
"Dovolali jste se k firmě Bandit and Gauner, společnost s ručením omezeným. Buďte ujištěni, že nás neobyčejně váš zájem těší a cítíme se poctěni a uděláme vše, co je v našich silách, abychom vyhověli všemu, s čím za námi přicházíte. Předpokládáme, že chcete telefonovat s některým z našich schopných a ochotných pracovníků. Ten je vám k disposici na svém čísle. Pokud toto číslo znáte, nemusíte využívat služeb spojovatelky a stačí, abyste pokračovali ve volbě čísla. Pokud číslo neznáte, spojovatelka vás ochotně spojí."
"Arrgh," já na to. Dívce je to jedno. Namluvila tenhle projev do magnetofonu. Zní hudba, ne moc dlouho, tak půl minuty, načež stejný projev se ozve - tentokrát v angličtině, čímž je dáno najevo, že firma Bandit and Gauner, společnost s ručením omezeným, jest firmou internacionální. Po skončení projevu pokračuje opět hudební produkce. Konečně se ozve normální vyzváněcí tón. A někdo zvedne sluchátko.

"Band..gner, Kropáčková, prosim..."

"Dobrý den," řeknu. "Můžu mluvit s panem Hůrkou?"

"Pan Hůrka je na jednání zavolejte pozděěějc..." bum, a zavěsí.

Obstarám si číslo mobilu pana Hůrky.

PSÍ PŘÍHODY: Důstojný soupeř
Bartův štěkot mě málokdy odláká od počítače. Tentokrát se mu to podařilo. Byl to řev řvoucí, náramný, barákem otřásající. Co by to mohlo být, zaposlouchal jsem se po chvíli. Na pošťáka je moc brzo, na roznašeče novin pozdě a navíc by štěkali Sára&Bára a Arísek. Kdyby k nám někdo šel, Bart by neštěkal. Když někdo zvoní, Bart stojí u vrátek a přísně na něho hledí - a začne štěkat, teprve když mě slyší přicházet. On moc dobře ví, kdy má cenu se namáhat a kdy je to na nic.

Takže znovu - kdo by to mohl být? Takhle by Bart štěkal, kdyby šel kolem Max, Tom nebo Gabilan, kterýkoli z trojice německých ovčáků z našeho vršku. Jenže ten ovčák by taky řval, slyšel bych duo, kdežto toto je zcela jasně hlas jen našeho Barta.

Dále přichází v úvahu mateřská školka nebo chromá stařenka. Tuto variantu jsem však musel vyloučit, protože je a) chřipková epidemie, b) kluzko, a mateřské školky a stařenky zůstávají doma.

Nezbylo než se přesvědčit.

Jdu k brance, už vidím, nejenom slyším Barta, ale pořád ještě nechápu smysl toho všeho.

Až když jsem přišel přímo k brance, spatřil jsem na náspu za cestou stát psa, tedy pejsánka, maličkého pišišvora rasy neurčité, jistě měl v sobě něco z ratlíka a možná i z Mickey Mouse. Stál pěkně na výšince - dolů se neodvážil slézt a možná taky chtěl Bartovi nadávat pěkně z vysoka.

Šlo mu to jedna radost.
Jeho hlásek hynul v Bartových decibelech a zaslechl jsem ho opravdu až když jsem přišel do jeho blízkosti. Když mne pejsek spatřil, zašklebil se: vidíš, jakýho máš doma sraba? To jsem mu to nandal!
A uspokojen odběhl.

Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.