Po důvěře je na řadě autorita
Samozřejmě že důvěra a autorita vzájemně souvisejí. Jedno bez druhého nemůže být. Nicméně první v pořadí je asi přece jen ta důvěra a ta je teď ve věci koronavirové krize vepsí. Změny regulací v rozmezí dnů nejsou přesvědčivé, to je nejmírnější možná klasifikace toho, co se děje. V pátek říct, že v pondělí rozhodneme, na základě toho, co se s epidemií stane, to je stupidní.

Komentuje se to těžko a osobně se řídím heslem zachraň se, kdo můžeš. Nechci to svinstvo dostat, je mi pětasedmdesát, tak nikam moc nelezu a když letu, beru si respirátor dvojku. Myslím si, že kdybychom žili v rozumné zemi, pak by umožnila co největší rozšíření samostatného testování. Aby firmy, ale i rodiny a skupiny a jednotlivci si za rozumné peníze mohly udělat obrázek, jak jsou na tom. Tomu vláda zjevně brání, asi na tom někdo hodně vydělává.

Teď zřejmě stojíme před kritickým rozhodnutím. Před námi jsou vánoční svátky a silvestr a zimní sporty. Kdyby měl platit PES, čtyřka by už musela vládnout. Co s tím?

Vláda podpořená důvěrou a oplývající autoritou by mohla rozhodovat regionálně. Proč mají být zavřené restaurace – dejme tomu v Třeboni, kde jsem o víkendu byl – třebaže se tam dodržují všechna bezpečnostní hygienická opatření? V osm večer zavřou, mají distanc stolů, personál má roušky, lidi v Třeboni nosí roušky i když jedou na kole (někteří :-) ), proč to mají odskákat, protože se vláda bojí toho, co nastane ve Špindlu?

Nemyslím si, že jsme s krizí důvěry a autority jediní. Trvá to příliš dlouho a nejsme ochotni si připustit, že to potrvá ještě mnohem déle. Takže pro ty, kdo čtou moje glosy a snad mi důvěřují, mám jedinou radu pro dohlednou dobu: nechtě se očkovat. Je to vážné, netahejte lva za ocas. Nevěřte tomu, že vás kamarád nemůže nakazit a že se vám nemůže nic stát, protože jste správní chlapíci. Jsme po uši v něčem, co jsme ještě nikdo nezažili. Možná, že se toho vyvine jiná forma vlády než tak, že vláda chce řídit kormidlo tankeru podle toho, co se dočetla ráno v novinách.

Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Věřte nejhoršímu

O víkendu jsme byli v Třeboni. Máme to tam rádi, město je skvostné, všechno tam funguje, příroda kolem je super. Takže i tentokrát jsme se vydali na Novořeckou baštu (podle Nové řeky, s Řeckem to nesouvisí) a pak po žluté k usedlosti U Dušáků. Ono na tom rozcestí psali, že žlutá vede přes brod přes Lužnici, ale na Mapy.cz jsem vyčetl náznak naděje, že je tam most. Přece nepůjde žlutá přes řeku, že? A psali tam dokonce, že když je vyšší voda, což v tomto roce 500letého sucha je hodně vysoká voda, že přechod je o hubu, pokud vůbec možný.

Zkrátka, nevěřil jsem těm žvástům, tím spíš, že na Mapy.cz je náznak mostu.
První došla Gari. Ta je vždycky první. Zastavila se u zuřmící Lužnice a kouká po mně s nadějí, že to zastavím. Pořád ještě nevěří, že nejsem Mojžíš. Ukázalo se, že most tam je, ale shnil a jeho zbytky se válejí opodál. Je to smutná pravda: ten brod tam je, i kdyby bylo dvacet nad a nikoli dva nad, stejně bych tam nelez, protože voda je prudká.
Někdy je optimismus na obtíž. Vede k potupnému návratu stejnou cestou.