Osobní dojem, a nic jiného nemá smysl v této chvíli formulovat.
Je zjevné, že toto fakticky bylo druhé referendum o brexitu. Odchod z unie, to byl přece hlavní předvolební slib konzervativců. Nešlo tentokrát o žádné unáhlené rozhodnutí podložené lživou argumentací. Jistě k tomu přispěl i nejasný Corbynův postoj k brexitu, ale toto budou rozebírat kvalifikovaní pozorovatelé britské politické scény. Jisté tedy je, že ritové se skutečně rozhodli odejít a odcházejí.
Dobré je, že bude aspoň nějaká jistota. Nedobré je, že se to všechno stalo a že Británie z Unie odchází. Jakkoli si svůj obraz rozumného státu v poslední době pošramotila, Británie je významný a solidní a rozumný stát a v nastávajícím boji o charakter Evropy mohla mít významné slovo. Bohužel zřejmě opravdu odejde.
Dějiny tím samozřejmě neskončí, Británie se od Evropy neutrhne a neodpluje někam doprostřed Atlantiku, bude muset kooperovat a volky nevolky bude muset sladit s Evropou pravidla hry. Proto by jí mělo i po 31. lednu sakra zajímat, jaká ta pravidla budou.
Čímž končí předběžné úvahy, počítají se hlasy a ráno se ukáže, jak se věci mají doopravdy. Abychom se nedivili.
Jednomu aby z toho hlava stála, ať je pes nebo člověk. Teď je zrovna zima, trochu zima, kolem nuly. O víkendu prorokují oblevu. V týdnu bylo taky teplo. Takže – po procházce s pejsky, když je teplo, nastává sprchování tlapek. Teplota klesne a stačí hadr. Po víkendu, pokud se vědci nezmýlili, bude zase sprchování. A jak se v tom má pes vyznat?
Naši pejskové mají zájem na kooperaci a snaží se vyjít vstříc. Nedokážu jim ale vysvětlit ty náhlé a zásadní změny v proceduře. Přičemž ta hlavní zásada přístupu k pejskovi: je to tvor konzervativní a chce, aby bylo všechno jakkoli, ale pořád stejně.