To, že pokračuje, není nic, nad čím bychom se měli divit, natož pozastavovat. Velké státy mají svoje zájmy a v rámci svých možností je prosazují. Zpráva BIS věnuje mimořádnou pozornost dvěma z nich, Číně a Rusku. Oba státy jsou v něčem jiném veliké a styl jejich prosazování je odlišný.
Číně se podařilo něco, co nikdo nečekal. Podařilo se skloubit totalitní stát se všemi svými odpornými atributy s technologickým a následně i ekonomickým úspěchem. Tedy, on to předvídal George Orwell ve Farmě zvířat, jenže tím mylně mířil na Rusko, které totálně selhalo ve výkonu a je ostudným ekonomickým mrzákem dodnes. Číně se dokonce podařilo stát se když ne lídrem, tak členem vedoucího peletonu v technologii jednadvacátého a dvaadvacátého století (to už ťuká na dveře), totiž v umělé inteligenci. BIS v podstatě varuje před naivitou, s jakou mnozí političtí a ekonomičtí činovníci k Číně přistupují. Nenechte se opít rohlíkem, radí BIS. Nenechte se koupit výletem na výstavu Terakotové armády. Neskákejte na každou vějičku. Jistě že to bude házení hrachu na stěnu, dokud nebude jednoznačně stanoven nějaký kodex chování vůči Číně. V něm by na čelném místě mělo stát: Do Číny každej jezdí za svý nebo za prachy své instituce.
Rusko, to je něco jiného. Rusko prodává svoje přírodní bohatství. Je to paradoxní, že za bolševika se aspoň snažilo něco dohánět a kopírovat. Potom kapitulovalo. Ukažte mi někoho, kdo nosí ruské hodinky nebo kouká na ruskou TV. Rus nedovede vyrobit budík. Jediný produkt schopný konkurence je nějaký nástroj smrti. Na samopaly Rusy užije. Když dojde ke střetnutí pravidelných armáda, ta která je vyzbrojena Rusy prohrává. Ale v křoví fungují ruské zbraně líp. Před třiceti lety se zdálo, že jsou dveře otevřené a opájeli jsme se i sněním (já ne, mohu to doložit), že Rusko se stane váženým a hodnotným členem NATO. Bylo by to logické, skutečný nepřítel je přece společný a jde z jihu, jenže, pokud jde o Rusko, na logiku zapomeňte. Rusko by v takové sestavě nehrálo vůdčí roli a to jeho oligarchové nesnesou. Ti chtějí být svrchovanými pány hnojiště zvané Rusko. Zpráva BIS poukazuje na koupené i dobrovolné užitečné idioty Ruska v naší společnosti. Nemusíte mezi řádky číst lupou, abyste objevili jméno Miloše Zemana mezi nimi. Tento muž je ubožejší figura naší historie než Emil Hácha. Ten se obětoval s plným vědomím oběti. Zeman se podvolil a slouží, aniž by musel. Je tu mnoho jedinců a společenství, které Rusku a jeho zájmům slouží. Zpráva je nejmenuje. Ale dává najevo, že o nich ví.
Nedělejme si iluze, že jsme za vodou. Jsme ve vodě. Ten pádluje tam, jiný onam. BIS má kormidlo nastavené správným směrem.
Sedím v obývacím pokoji a čtu si. Gari poklidně podřimuje ve svém křesílku. Něco se jí asi zdálo, protože se pohnula a co se nestalo: na podlahu vypadla z křesílka vanička od sejra, taková ta podlouhlá, trojúhelníková.
Jdu ke Garině, zvednu krabičku a ptám se:
“Můžeš mi to nějak vysvětlit?“
Gari zvedne oči a upře je na vzdálený bod imaginárního obzoru. Nevím, o čem mluvíš, pane. Nikdy jsem neviděla ten podivný předmět, který třímáš v ruce, dává mi najevo.
Večer se vrátila Ljuba a řekl jsem jí, co se přihodilo.
No jo… Sejra… Byl na kuchyňské lince… Rekonstrukce události byla krátká a průkazná. Jen jedno zůstalo záhadou. Jak to, že se po tak velkém kusu Garina nepoblila?
Záhada objasněna v půl třetí a pět minur ráno. Garina se poblila.