 |
Sirotci paní Šojdrové se opět vynořili z mlh a přicházejí na politickou scénu. Je to typický zástupný politický problém bez reálného jádra. Ti lidé pravděpodobně nejsou sirotci a není jim sedmnáct a nestojí o to sedět v nějakém děcáku v Ouholičkách, nýbrž chtějí být v Dusseldorfu, lépe pak v Londýně. Naše země samozřejmě může absorbovat těchto čtyřicet politických sirotků, absorbovala by jich desetkrát víc a nic by se dohromady nestalo, i kdyby jich přišlo stokrát víc. O to vůbec nejd,e a tak se kolem čtyřiceti sirotků konají tanečky. V duchu dávného hesla komunistických bojovníků ani muže ze závodu volá Babiš ani sirotka do země a protože to nese popularitu, přidává se k němu Hamáček. Zároveň to působí podiv a ostudu, takže Hamáček otáčí a volá nechte sirotkům přijíti ke mně. Tipnu si, že sirotky, co nejsou sirotci nakonec přivezou, a do roka a do dne je potkáte v Düsseldorfu, lépe v Londýně, jak tam prodávají marjánu. Bude jim pomoženo a Jan Hamáček si bude lámat hlavu, co byla větší chyba: odmítnout sirotky, nebo přijmout sirotky?Skutečný problém je naprosto jinde. Sirotků co nejsou sirotci není čtyřicet, ale čtyřicet miliónů, možná čtyři sta miliónů, to se uvidí časem. Je zaděláno na obrovitý sociální a v důsledcích politický a v důsledcích bezpečnostní problém. Není to české specifikum, že se utápíme v moři pseudoproblému a snažíme se nevidět ten velký problém. Je to společný postoj Evropy jako takové. I tady se otevírá Overtonovo okno. V době vítězného wir schaffen das Angely Merkelové bylo neslušné vůbec nějak pochybovat o migrantech. Teď se zavedlo slovo ilegální migranti a jaksi se předpokládá, že s nimi bude přísně naloženo.
Předpokládá se.
Háček je v tom, že prakticky všichni jsou ilegální migranti, to zaprvé. Zadruhé se zamlčuje, že jakékoli skutečné řešení se musí realizovat silově. Odmítnutí ilegálního migranta bez nároku na asyl vyžaduje silový zásah.
To si nikdo nechce přiznat a proto ty tanečky, proto nesmysly kolem kvót, proto žvásty o solidaritě. Overtonovo okno se otevírá dál a nakonec dojde i na to silové řešení. Jenže do té doby už tu bude importovaná populace tak silná, že zavaří na sociální problémy minimálně do konce století. Tím myslím století dvaadvacáté, pak se to bude zlepšovat – vidíte, jaký jsem optimista.
|
|
Potkáváme mladou paní s dvěma pejsky, jsou to vipetíci, to jsou ti pejskové, co jsou jako malí chrti. Čtu, že uběhnou až 56 km za hodinu a označení temperamentu mají Inteligentní, Milující, Živý, Přátelský, Tichý, Krotký. To mohu potvrdit, s našimi holkami vycházejí výborně, potkáváme se na louce a tam zkoušejí, jak to s tou maximálkou u nich je. Měřit se to nedá, přinejmenším bez prostředků kosmického měření, ale viditelně jsou přece jen rychlejší, než ty naše pointry.
No a posledně? Vipetíci se klidili pryč, když nás viděli. Následovalo vysvětlení. Že když byli onehdy na procházce, nějaký pán ze sousedstva se rozhodl předvádět, jak se správně vychovává pes a když jeden z těch milujících živých atd. vipetíků k němu přiběhl, popadl ho a sedl si na něj, aby ukázal, kdo je pánem.
No a vipetíci si řekli, že přátelskost musí mít limity. Ach jo. Tahle pověra s válením po psech s cílem Já ti ukážu pevnou ruku… Jsou věci, které nechápu. Ale nemusím rozumět úplně všemu (když už rozumím skoro všemu).