 |
Jak slíbili, tak splnili. Už před rokem vláda schválila návrh ministerstva zemědělství omezit plochy monokultur na třicet hektarů. A je to tady, tak to bude. Napadá mě coby městského laika, kolik to je, těch třicet hektarů?
Jeden hektar je 0,01 čtverečního kilometru, čili třicet hektarů, jestli to dobře počítám, je něco pod třetinu čtverečního kilometru. Takže to není žádný stroužek, nějaké políčko, nějaká předzahrádka. První v médiích projevené ohlasy postižených byly samozřejmě odmítavé a že aby byla dvouletá lhůta, aby se mohli připravit. Ovšem… vláda rozhodla už před rokem, takže čas na přípravu byl.
Ty ohromné lány, to je evergreen, který mě provází taky celý život - hluboce za totality se veřejně mluvilo o tom, jak devastující politika to je. Tohle je první konkrétní krok a dobře za něj. I když těch třicet hektarů je taky pořádný flák pole.
Je svatého Martina
Na bílém koni nepřijede, flašky taky nepřiveze, protože se prodávají už dopředu. To je chyba. Když má být hra, tak ať je to hra. Posunutím prodeje to degradovali na blbý marketing. Nicméně, z klinického zájmu jsem si u nás ve Zvoli flašku svatomartinského millerka koupil a je to velice příjemné lehké voňavé víno. Ale o hru jsme přišel. Nemůžu mít všechno. Tak snad příště, pravidla budižte pravidelnými.
|
|
A je to tady, krátké dny, brzká smrákání. Pejskové mají nárok na třetí procházku v pět. Co s nimi, když je v pět už tma? Musí se s nimi do tmy. Ty potvor vidí ve tmě líp než lidi a to je dobře, protože vidí mě i když já nevidím je. Chodíme po poli u nás za humny, já povykuju, abych zaplašil divoká prasata a Gari s Norou se nejspíš diví: co ten náš pán tak huláká? Není nějakej divnej?
Že jim musím připadat divnej, to vím už dávno. Mně ony divný nepřipadají. Vím, že se od nich dá čekat cokoli, ať udělají co udělají, patří to k pejskovskému uvažování a počínání.