To neprošlo přes Ústavní soud, chválabohu. Skandály kolem volby Václava Klause vedly k znechucení a následné reformě volby prezidenta. Ta se bohužel realizovala, nyní máme v čele osobnostně narušenou figuru paktující se s našimi protivníky. Třetí příklad: Strany sdružené pod neoficiální firmou demokratické opozice jsou bezmocné proti hlasovací mašinérii ANO plus další nesystémové strany. I vymýšlí se – kupříkladu – taková úprava, aby se malé strany mohly shluknout, aniž by se jim zvýšila laťka. Takže v absurdní krajnosti by se jich pět scuklo a měly by dohromady laťku na pěti procentech. Bylo by to správné, nebo by to bylo špatné? Jinde to tak mají a funguje jim to. Ale jinde taky mají přímé prezidentské volby a v čele mají osoby s úctou k ústavním zákonům. Jak by to dopadlo u nás? Záleží na detailech a ty se bohužel projeví až v praxi.
Další nápad – a ten má zřejmě slušnou šanci na realizaci: že se bude volit jen jeden den. Myslím, že to povede k výraznému snížení volební účasti už proto, že mnozí mají s trvalým bydlištěm problémy. Ale zase, výsledek se projeví až v praxi.
Nyní kacířský názor: ono je to jedno. Vzhledem k tomu, že všechny strany jsou populistické, Piráti navrhují automatické zvyšování platů učitelům a ODS se natřela nazeleno a tak by se dalo pokračovat, on je ten konečný výsledek stejný. Investiční, a tudíž kreativní schopnost jakékoli české vlády je nulová, neboť tak jsou nastaveny zákony a takovou sabotážní moc má takzvaná občanská společnost: každá vláda je tudíž udržovací a jen rozděluje do natažených rukou peníze vybrané z daní, eventuálně získané ekonomickou činnosti státních a polostátních (obvykle ale ztrátových) podniků. Smysl voleb je tedy v tom, že se figury v čele přece jen mění a nekoukáme desítky let na jednoho Husáka. Máme jich víc a střídají se. Dobře tak.
Spíme, načež nás probudí kvílení od domovních dveří, samozřejmě v přízemí. Ložnici máme v patře. Který pes kvílí? Rychlá revize psů, v rozespalosti spěšná. Kvílí Garina. Spánek opadává, jako když voda stéká z teflonové pánve. Běžím dolů. Zapomenu odjistit zabezpečovačku. Na zatím netroubila, protože pes nějak ty paprsky podleze, nebo co, člověka to chytí. Mě to chytilo. Siréna ječí – naštěstí je to noční zabezpečovačka, je to ta menší siréna a ječí jen uvnitř. Velká siréna, na rozdíl od nás, spí.
Garina má bolení. Vypouštím ji ven. Čekám, až vykoná své. Je zima a ta jde také proti ospalosti. Pejsek se vrací nahoru do svého pelíšku a okamžitě usíná. Nám se to tak snadno nedaří. Nevím, jak Ljuba, ale já zápasil možná půl hodiny, snad hodinu?
Fakt je, že jsem spal, a Ljuba mnou musela lomcovat.
“Co je?“ ptám se mroucím hlasem.
“Garina dole kvílí...“