Politická strana Pirátů je na tom tak, že zatím je v opozici a zatím žádnou moc nemá, jen o ni usiluje. Je ale natolik blízko, že se v ní objevují pnutí. Už jsme si ho všímali v našem seriálu politických glos. Situace mezi Piráty, zdá se, se nezklidňuje. Zde příklad, v jazyce čistého ptydepe:
V souvislosti s odpovědností Mediálního odboru za nezvládnutí externí komunikace v kauze Krausová - Tenzer, kdy došlo k tomu, že mediální komunikaci za Michaelu Krausovou z ne zcela jasných důvodů vedl její partner Jakub Michálek, dávám členský podnět k získaní podpory pro zahájení jednání Celostátního fóra ve věci případného odvolání vedoucího MO Mikuláše Ferjenčíka, který za odbor nese politickou odpovědnost.
Vyveďme fakta z přítmí ptydepe. Pirátka Krausová se schází s trestně stíhaným šéfem reklamky JCDecaux Tenzerem, přičemž pirát Michálek se snaží svoji přítelkyni z maléru vytáhnout, což je zcela pochopitelné, důvody jsou zcela jasné, a odskákat to má z důvodů ne zcela pochopitelných Mikuláš Ferjenčík. Takto je to řečeno jazykem prostým.
Akutní případy Piráti zpravidla řeší bonzováním v Bruselu, ale v tomto případě to nepůjde. Musí si to vyřešit sami. Na to mají transparentní celopirátskou diskusi. Božínku… oni mají štěstí, že takové blbosti jsou mimo rozlišovací schopnost lidí, kteří chodí do práce, mají rodinu, řeší děti a složenky a na luštění ptydepe nemají čas. Aférku Krausové a Michálka a Tenzera nebudou voliči vnímat. Tu vnímají ti, kdo je nevolí, stejně to fungue s Babišem.
Pirátům jistě i nadále pšenka pokvete, protože komunisté nikoho nebaví a nikdo jiný zajímavý nesystémový na krámě není. Ale dávejme pozor, jak dlouho jim ta transparentnost vydrží. Ta totiž funguje, dokud všichni táhnou za jeden provaz. Jakmile přestanou táhnout, končí to všelijak.
Dobrá zpráva
Ústavní soud jistě přísně v intenci litery práva rozhodl, že multimilionáři a příteli politiků Romanu Janouškovi soudy porušily jeho právo na soudní ochranu. To je jasné. Méně jasné je, jakou ochranu má člověk, kterého se opilý multimilionář rozhodne přejet. Naštěstí je u nás multimilionářů percentuálně málo, takže máte v tomto smyslu dosti značnou šanci, že přejdete přes křižovatku, aniž by vás multimilionář chtěl přejet.
Což je vcelku dobrá zpráva.
Řeknu jinak: kdybyste vy nebo já v ožralosti někoho přejeli, tahal by nás Ústavní soud z basy?
V tomhle vyniká Nora. Při snídani leží na křesílku, podřimuje a počká, až si dopiju kafe a přečtu ranní zpravodajství. Ožívá poté, kdy vstanu, abych se osprchoval, oblékl a přichystal na procházku. Kdybych měl sloužit jako její poradce, řekl bych: prokazatelně nejvíc ty procesy uspíšíš, když zůstaneš na křesílku a budeš podřimovat, dokud pán nesejde ze schodů a neřekne jde se. Nejsem její poradce a ona koná podle své volby. Chodí za mnou, to by ještě nebylo to nejhorší. Chodí ale přede mnou a vůbec nejčastěji si lehne tam, kudy nutně musím při všech těch ranních činnostech projít. Křižovatka koupelna – ložnice – pokoj, to je její stanoviště.
Snadno bych mohl dokázat, že je to nejhorší možné stanoviště, pokud jde o urychlení ranních procesů. Stačilo by vzít stopky a změřit, jak dlouho mi potrvá ranní procedura se psem na křižovatce a bez psa. Tohle by bylo jednoduché. Ale jak výsledek takového měření vpravit do psí kotrby?
To je velmi obtížné, ba nemožné. Pročež pes leží každý den na křižovatce.