 |
V parlamentu dávají nepříliš poutavé divadlo na téma Kterak hrdinná opozice brání zlé vládě zvýšit daně. Jelikož měla málo voličů a tudíž má málo poslanců, snaží se opozice dělat obstrukce, tedy zdržovat jednání sněmovny nekonečnými proslovy. Dělo se to už vícekráte, poslední podobná obstrukční komedie se odehrála v souvislosti se zavedením Elektronické evidence tržeb.Vláda zvyšuje daně, jako to dělaly předchozí vlády také, ODS nevyjímaje. Na tom není nic divného. Ovšem to zvyšování daní nespadlo z nebe, má svoje příčiny.
Vláda pod vedením ANO měla všechny předpoklady k tomu, aby měla uvážlivou hospodářskou politiku. Jelikož ale poražené strany vsadily na to, že vítězného Babiše se zbaví tím, že ho pošlou do kriminálu, koaliční potenciál se jaksi vytratil a je k nenalezení i pro budoucnost. Takže ANO nezbylo nic jiného, než se opřít o dvě zbídačelé levicové strany, socialisty a komunisty, a ustupovat jejich populistickým požadavkům, jimiž se snaží koupit si voliče.
To je ten vnitřní mechanismus, který vede momentálně k tomu, že vláda zvyšuje daně a opozici nezbývá, než jalově předstírat rozhodný odpor.
Rozhádaní Piráti
Není to tak dlouho, kdy slibovali, jak všechny nechají zavřít a že se snažili, panečku! Udání létají na všechny strany, udávání Pirátům jde moc dobře. Zmocnili se Prahy a vida, sebrali někdejší Krndě Krnáčové hrdý titul Nejhoršího primátora v dějinách metropole. Při tom nezůstalo, už se štěpí, už se veřejně pomlouvají. Ony ty programy typu transparentnost především a zloději do tepláků fungují předvolebně, ale v praxi se těžko uskutečňují.
|
|
Dneska jsem měl kulhavou Garinku ve své pracovně v Břežanech. Mít jednoho psa místo dvou, to je jako mít polovičního, nebo možná čtvrtinového psa. Nic se neděje. Zaparkuju, Gari vyskočí z auta a běží k východu společné garáže. Nikdo se nepere, nikdo neštěká. Před výtahem počká, až kabina přijede a pak nastoupí. Není to tak, že jedna se rozhodne běžet nahoru po schodech a ta druhá že se půjde podívat do sklepa. Misku plním jenom jednu a nikdo nekontroluje, jestli v té sousední toho není víc. Pelech se obsadí jeden a nikdo nemá pocit, že ten druhý je lepší a tudíž je je třeba toho druhého z jeho lepšího pelechu vystrnadit. A tak dál, až do okamžiku, kdy se vrátím domů, tam jsou dva psi, perou se, kontrolují si misky a strnadí se z pelechů.
Jeden pes, čtvrt psa.
