 |
Šlo to jako na drátkách – sociální demokraté rozpočet schválit museli a komunisté to udělali, přestože jim nevyšlo opakované okradení církví, jak si to dávali jako podmínku podpory. Bezmoc opozice se projevila i v rychlosti, jak to všechno svištělo. Hlavní argumenty byly zopakovány po iksté – schodkový rozpočet v době konjunktury, projídání veřejných peněz, nárůst počtu úředníků. Známé byly i repliky ze strany vlády – schodek je v poměru k HDP menší než loni, na investice šlo více peněz a státní zaměstnanci, to jsou učitelé a členové ozbrojených složek. Takže vlastně o jediný zábavný bod se postaral Miloš Zeman a hned několika způsoby. Coby prezident a hlava státu by logicky měl být u toho, kdy se japonský císař ujímá trůnu. Místo toho byl v Tokiu Andrej Babiš a tím pádem nebyl při projednávání rozpočtu. Tahle výměna rolí věru že neunikla nikomu. Objektivně vzato, dobře se tak stalo, protože Zeman neudělal v Tokiu žádnou ostudu, k čemuž by s největší pravděpodobností došlo, protože tak to dělá vždycky, zato v Praze měl zábavný projev, ve kterém se vyslovil pro omezení dotací na obnovitelné zdroje (sympatická část projevu) a objevil rezervu ve výši 318 miliard korun – což jsou v součtu výjimky pro placení daní. Takže se vyslovil pro zvýšení daní o 318 miliard korun. Jeho vystoupení tedy bylo to, čemu se dříve říkalo kulturní vložka.Bárta ostrouhal Tak se má zacházet s politiky, kteří nejdou v jednom šiku. Někdejší populární a slibný politik Vít Bárta přestal být populární a slibný, stal se z něho trestně stíhaný politik, z politiky posléze vypuzený. Jakmile byl z politiky venku, kupodivu se ukázalo, že je trestní stíhání nesmysl a byl obvinění zproštěn. A dohra? Jeho nároky na odškodnění soud odmítl, protože jsou promlčené. Tak to ma byt, tak je to spravne, sudruhovia!
|
|
Se dnem to jde s kopce v tom smyslu, že se krátí… až se ukrátí. Pejskové ale mají v sobě hodiny. Vědí, že v šest ráno začíná den a vstává se – v létě. Tento drobný dodatek odmítají brát na vědomí. Tudíž v těchto dnech, kdy je Ljuba na cestách a chalupu hlídám sám, se v šest probudí a haraší a jdou se podívat a strkají mi čumák pod polštář.
Zaženu je do pelechu přísným kynologickým povelem spinkáme. Poslechnou, zalezou do pelechu a spinkají.
Já ne. Já už nespinkám. Já jen ležím a vztekám se a tak tedy vstanu a jdu k počítači, abych si v Hyeně postěžoval, že nemám žádnej život.
Pejskové život mají. Spinkají.