Ten zatím fatálně klopýtal o irskou pojistku. Teď se vyjednavačům podařil vymyslet nějakého kočkopsa. Severní Irsko, tedy ta část ostrova, která přináleží Velké Británii, bude mít unijní celní režim a celní hranice tedy bude mezi jím a Anglií, Wellsem a Skotskem. Takto je to předkládáno veřejnosti.
Selský rozum k tomu podotýká: buď hranice je nebo není. Jeden stát má na celém svém území nějaký ekonomický režim, k němuž patří i režim celní. Z praktického hlediska, tedy z pohledu občana, se rozdílné celní režimy promítají do cen zboží. V důsledku cel je nějaké zboží někde levnější, někde dražší. To znamená, že tomu tak bude v jedné části Británie?
Ta existence irské ne- hranice je kvadratura kruhu. Rozumně to nelze vyřešit. Jak teď čteme interpretace v médiích, vypadá to, jako kdyby Severní Irsko v jistém smyslu v Unii zůstalo.
Nějak si to nedovedu představit a není to jenom tím, že nejsem odborník na britskou politiku. Předpokládám, že pan Boris Johnson dopadne stejně jako paní Theresa May. Ono to jaksi jinak nejde.
Buď hranice je nebo není. Je to zapeklité, ale tohle měli brexitáři vzít v úvahu, než strkali do bedny lísteček s nápisem LEAVE.
V sobotu britský parlament rozhodne. Třeba tu kvadraturu kruhu nějak vyřeší, věřit tomu nedokážu.
Chlapeček je to usměvavý, ale někdo opravdu fakt hodně řve. Jako včera, probudil se a řval a řval. Gari vstane z pelechu a jde se podívat, co se děje. Bere někdo kluka na nože? Vlezl mu do kočárku ježek? Nic takového se neděje. Gari odchází jinam.
Poté vstává z pelechu Nora. Jde za mnou a strčí do mne čumákem.
Slyšíš to, ptá se mě.
Slyším, Noro.
Když to slyšíš, proč s tím nic neděláš?
S tím se nic dělat nedá. Prostě řve. Však on se vyřvat.
Aha, udělá Nora a odchází jinam.
Poslouchám ten řev. Ženy kolem řvouna kmitají bez slyšitelného výsledku.
Vstávám a jdu jinam.