 |
Pochod mažoretek centrem Brna, to jistě upoutá pozornost na sněm Trikolóry Václava Klause mladšího. Přijde se podívat i Václav Klaus strší, na sněmu se zvolí předseda a tři místopředsedové. V současné chvíli se můžeme dohadovat jen o tom, zdali je dosažení pětiprocentní hranice nutné pro vstup do sněmovny pravděpodobné nebo nepravděpodobné. Trikolóra má zatím velmi dobrou dynamiku, od léta nabrala čtyři procenta, o sněmu se jistě bude psát, už proto, že se nic extra zajímavého na politické scéně neděje.VKml neúnavně opakuje základní principy programu, tedy malý stát, zachování rozumu, hráz proti aktivistickému třeštění. Zdánlivě to jsou málo ambiciózní cíle, ve skutečnosti je to slib otočení kormidla na druhou stranu. Za všech dosavadních vlád, ať takzvaně pravicových nebo evidentně levicových, stát bobtnal. Přijímaly se zákony a konaly se kroky proti zdravému rozumu a aktivismus se usídlil v institucích, takže dnes nelze stavět byty a budovat infrastrukturu. Fantazie nestačí na načrtnutí obrazu něčeho, co by mohlo tento stav změnit. Když tedy VKml říká voličům – volte mě a já to změním, slibuje nesplnitelné. V nějaké budoucí politické konstelaci, pokud by byla Trikolóra členem koalice, mohla by tlačit na nějaké dílčí cíle, jako je například zrušení inkluze ve školství. V tom by mohla uspět. Záleží ovšem hlavně na tom, o jaké příští konstelaci se bavíme. Jak se věci mají, velmi pravděpodobně jádro příští politické stavby bude opět Babišovo ANO. V současnosti se VKml ohrazuje proti teoriím, že by snad mohl za současného stavu věcí ANO podpořit, kdyby mu sociální demokrati cukli. Oni necuknou, protože stojí na stoličce a na krku mají oprátku. Po volbách se ovšem budou kart rozdávat nanovo. Nadějná vize Babiše v teplákách na Pankráci j méně reálná než jindy a tak tedy vztah k němu a ochota spolupráce nebo nespolupráce jsou základní postoje. VKst čili otec zakladatel ODS myšlenku kooperace s Babišem podporuje. VKml se přímé podpoře vyhýbá, ale to taky nemlže dělat do nekonečna. Když chce být v politickém ZOO, nemůže trvale předstírat, že v ní není slon.
|
|
Včera jsem byl celý den pryč – v Hradci Králové se koná ještě dnes Fomeitop, každoroční setkání přátel fotografie. Vrátil jsem se večer, hodně uondaný, ze Zvole do Hradce jsem jel dvě a půl hodiny… Přítel Michal si fotí z okna auta mobilem lidi najaté na práci na uzavírkách. Za cestu do Hradce už má pěknou sbírku diskutujících a pokuřujících mátoh v červených montérkách. Proč obdobně najatí lidé v sousedním Rakousku nebo Německu pracují, místo aby jen tak stáli a kecali? Nepochopím.
Nicméně o tom jindy a jinde, tohle je o pejskách. Když se odněkud vracím, vítají. A taky se mezi sebou pošťuchují – kdo smí vítat. Uhni, já vítám! Ne, ty uhni, vítám já! Takže se tak trochu perou, div mi nohy nepodrazí.
NO a dohromady je to ono pravé psí vítání.