 |
V zápase rozumu a fanatismu vítězí nejdřív fanatismus, ten posléze naraz na realitu a za cenu bolestných ztrát musí uvolnit místo rozumu. Tak to bohužel chodí a na vítězství rozumu v nastupujícím zeleném světě bych nevsadil ani stovku, byť je zelená. K rozumným závěrům dospěl výzkum podniknutý Hospodářskou komorou, veřejnost s jeho výsledky seznám její šéf Vladimír Dlouhý. Apeluje na zachování energetické bezpečnosti a zachování přijatelných cen energie. Varoval před příkladem Německa, kde vinou experimentů s energetikou stouply ceny energií o padesát procent. Dodejme, že tím pádem stoupne cena všeho. Německá středně velká firma zaplatí za elektřinu 2,3 x víc než obdobná firma česká. A to jsme na samém začátku, nesmysl s elektromobilitou ještě nezačal, ještě se nekácejí lesy, aby udělaly místo větrníkovým polím, ještě pořád fungují uhelné elektrárny.Na tom všem je tragikomické, že na globálních výsledcích se chystaný úpadek evropské efektivity nijak neprojeví, ani negativně, natož pak pozitivně.
Výsledky průzkumu jsou zajímavé a podporují stávající rozumný trend, který se nevzdává jaderné energetiky a takzvané obnovitelné zdroje chce využívat v rámci ekonomické únosnosti. Nová Evropská komise ale chystá zákony, které mají donutit kontinent k uhlíkové neutralitě v příštích třiceti letech. Sotva jsme se tedy zbavili pětiletek a budování komunismu, vyvstala nová chiméra, nový nesmysl, nový ideologický cíl. Jestli si někdo myslí, že řešení je odchod z Unie, pak je na hrubém omylu. Když se potápí Titanik, strne všechno kolem sebe do hlubiny. To je třeba mít na paměti teď, když Titanik vyplouvá.
|
|
Občas se něco musí natřít. Máme prkny obložený barák: nevěřte nikomu, kdo vám bude plnit budku bláboly o moderních nátěrech, které nepotřebují obnovu. Prd. Každý rok, no, možná obrok ale určitě každý třetí rok je potřeba to přetřít. Kolem pozemku máme Harašta betonovou zeď, když se to omítne a natře na bílo a obloží fošnami, vypadá to super. Ale ty fošny se musí natírat. Což jsem teď dělala a jsem něco jako Nabarvené ptáče.
Jak to, že ani Gari, ani Nora nejsou nabarvená ptáčata?
Je možné, že už mě poznaly. Vidí svého pána, nese kýbl z barvou a třímá štětku. Normální pes by se začal zajímat. Ale Gari s Norou, to jsou pejskové poučení.
Vidí svého pána s kýblem a štětkou a to už vědí, že nastal čas zmizet.
Tím pádem jsem nabarvené ptáče jenom já, nikoli pejskové.