 |
Premiér Andrej Babiš chvilku dělal tajemného, než svolil k nominaci doposud osvědčené Very Jourové na post eurokomisařky. Sliboval sobě i svým příznivcům, že pro ni vyjedná ekonomické portfolio. Výsledek? Jourová bude dohlížet na hodnoty Evropské unie a transparentnost. Kdyby se vyhlásila soutěž o větší trapnost, tenhle nesmysl by měl silné naděje na vítězství.
Je z toho přirozeně povyk a kritika duní, až uši přecházejí. S trochou odstupu je možno ale nahlížet na věc trochu jinak. Paní Věra Jourová získala podřadné důstojnické místo v kapitánské kabině Titaniku. Pro ni osobně může být portfolio odhozené jako psovi kost požehnáním a v jistém smyslu utekla hrobníkovi z lopaty. Kdyby opravdu dostala ekonomické portfolio, mohla by za pár let mít na hřbetě váhu odpovědnosti za maléry, které Evropu čekají. Těm se nelze vyhnout, pokud se naplní lunatické perspektivy nastiňované Ursulou von der Leyen.
Recese už klepe v Německu na dveře. Zatím je možné vše svádět na Trumpa a jeho nestoudné požadavky, aby se vyrovnaly celní předpisy Evropy versus USA, které z historických důvodů nadržují Evropě. Jakmile se ale začnou realizovat sebevražedné kroky namířené proti dosavadní energetice a dopravě, pád z kopce nastane velmi rychle. Takže momentálně je možné paní Jourové popřát pevné nervy při odrážení hloupých útoků. Hrob evropské ekonomice bude kopat někdo jiný.
|
|
Gari a Nora mají svoje křesílka a aby křesílka netrpěla víc než nutno, jsou krytá dekami. Pejskové se do deky rádi zavrtají. Moc jim to nejde a je třeba jim v tom pomoci. Postup je už praxí zavedený. Nejdříve je třeba psa vyzvat, aby slezl. Poslechne okamžitě. Pak dlužno deku narovnat, přehrnout přes opěradlo, poté pes vyzván, aby nastoupil. Udělá kolečko, ulehne a je přes něho přehrnuta deka. Nejdřív jeden, potom druhý.
Psi zachumláni, zakukleni, stanou se z nich kuklíci.
Načež jeden z nich, častěji Nora, pojme podezření, že po střeše sousedova domu se špacíruje kocour, s řevem se vymrští, strhne deku, druhý vyletí za ním, mlčky, ale taky za ním deka vlaje jako čabraka.
A tak to jde den po dni, rok po roce.