 |
Mějte tři děti a odpustíme vám daně, to je jeden z bodů právě představeného programu Trikolóry, založené Václavem Klausem ml. Z V úvodu webové stránky volimtrikoloru.cz je patrné, že opět jde o stranu protestní. Zakladatel hnutí se vyznává, že dva roky viděl politiku zevnitř (zkušenost poslance) a vnímá to jako děsivou zkušenost. Tři pilíře: Bohatství vzniká z práce, Braňme normální svět a Obrana národní demokracie. Trikoloru podporují zajímaví lidé – ekonomická novinářka Markéta Šichtařová anebo kardiorichurg Jan Pirk. V červenci VKml oznámil, že hnutí má 7200 příznivců, v srpnu jich mělo být o dalších třináct set víc.Je zbytečné kolem hnutí vtipkovat. Bártovy Věci veřejné taky budily při svém vzniku veselí a překvapivě se s nimi dostal do parlamentu i do vlády a kdo ví jak by se VV vyvíjely, kdyby se nenechaly uvláčet vyvolanou – zjevně nesmyslnou – aférou kolem jakéhosi financování poslanců. Slib daňového pardonu pro rodiny s třemi dětmi a plus je očividně nesplnitelný. Nicméně je třeba zaznamenat, že VKml postupuje metodicky. Hnutí založil, buduje jeho strukturu, získává zajímavé lidi a stará se o to, aby se o hnutí mluvilo. V září má Trikolora 2,4 procenta podpory, o tři desetiny víc než v červenci. To není špatný výsledek pro hnutí založené v červnu.
VKml tedy provedl jakýsi výkop a je zřejmé, že míč poletí vpravo. Ovšem otázkou je, s kým bude hrát. Naše politická scéna se čtyři roky zabývá soukromým problémem Andreje Babiše. Poslední vývoj ho spíš posílí než oslabí, Šarochovo čelem vzad staví opoziční směsku do velmi nepohodlné pozice. Je nejasné, jak se do ní vměstná Trikolóra. Sympatizanty a posléze hlasy může nabrat z dosud lhostejných, proto ten akcent na paní poštmistrovou, pro niž je program určen. Ale spíš bude přebírat sympatizanty a hlasy odjinud, ohrožen je hlavně Okamura. Do sféry VKml by mohli totiž přijít Okamurovi stoupenci, které už nebaví označování za nacisty. Hodně bude záležet na postojích VKml v nastávajícím horkém podzimu. Naposledy se VKml angažoval ve věci Koněvova pomníku výrazně na linii SPD – Foldyna – Zeman. No, potěš nás pánbu. Abychom ještě neříkali zlatej Bureš.
|
|
Houby teď rostou tak náruživě, že se jim nelze vyhnout. I já najdu houbu, dokonce i bez brejlí! V poledne z nich Ljuba udělala smaženici. Udělal jsem si k ní topinku, z černého chleba a nahoru ovčí sýr, ten já moc rád.
Chybička se vloudila, nějaká ta houba byla divná, ne snad, že by rovnou hřib satan, ale nějaký ten co vám pokřiví hubu. Takže konec oběda, houby do koše na odpadky. No jo, ale znáte Gari! Je naprosto jisté, že si neotevře koš a ty podezřelé houby nesežere? Houby jsem tedy nasypal do papírového pytlíku za Garinčiny bedlivé asistence a odnesl do popelnice.
Tak aspoň poobědvám tu topinku s ovčím sýrem, říkal jsem si při návratu.
Nepoobědvám. Topinku jsem nalezl spolu s Garinou v pelechu. Ona potvora, ne že by sežrala topinku se sýrem: ona nejdřív pečlivě slíže sýr a pak kouše topinku. Zatracená vopice!