 |
Předvídaly se tři scénáře, jak bude vypadat rozhodnutí státního zástupce Jaroslava Šarocha ve věci Čapího hnízda, údajně neoprávněně podpořeného evropskou dotací. Buď Šaroch postaví Babiše před soud, nebo ho zbaví obvinění anebo pošle zpátky policii k došetření, že dvacet tisíc papírů po čtyřech letech bádání nad ekonomikou jedné hospody je málo. No a vida, kreativita systému je neomezená. Ze Šarocha snad vypadl jen návrh a musí ho posoudit nadřízení a pak uvidíme. Jenom Deník N ví, že Šaroch pana Babiše obvinění zprostil.Jedno je jisté, a můžeme na to vsadit pravou paži – ať se stane cokoli, rozdělení spolčenosti bude pokračovat, prohloubí se. Zamlžení kolem Šarocha jen oddálí konečný verdikt, a je jedno, jestli ho vynese zástupce Šaroch nebo někdo jiný. Nicméně efekt to má už teď – zpochybnění kompetence státního zástupce. To je vážná věc. Od teď se musíme ptát, jestli je státní zástupce svéprávný anebo zdali je to jenom nějaký koncipient a jestli nad ním je více státní více zastupňovatelnější veličina. To je bezprostřední efekt dnešního salta.
Jednou ta situace nastat musela. Doposud to bylo tak, že byl Andrej Babiš jaksi automaticky obviněný. Jenže teď se musí projevit, jestli je opravdu obviněný anebo jestli je nějak jinak obviněný nebo neobviněný anebo jak to s ním vlastně je.
Není to zas tam zcela ojedinělý model politického západu. Donald Trump byl taky vyšetřovaný kvůli tomu, že se dostal k prezidentskému úřadu se spolupráci s Rusy. Pak se uzavřelo Muellerovo vyšetřování s negativním výsledkem. Ano, USA v roce 2019 nejdou USA dejme tomu z roku 1969, kdy by společnost byla schopná uznat výsledek nezávislého šetření. Propast v americké společnosti nějaká Muellerova zpráva nezasype. Paralela tady ale je. Věcně je to ale jasné od začátku. Podfuk ve věci Čapího hnízda byl – ostatně podfuky k dotacím neodmyslitelně patří a tuto tezi lze dokázat s levou rukou v kapse. Zrovna tak je podfuk převedení Agrofertu do svěřeneckého fondu, proboha, tohle převedení majetku na manželu provádějí ekonomičtí grázlové běžně. Jenže zákon jim to umožňuje.
A to je to, oč tu běží. Nemorálnost je zjevná, Čapí hnízdo, dluhopisy, svěřenecký fond. Ale třiceti procentům voličům to nevadí. Ale dostat původce té věci za mříže, to zatím není jednoduché. To bychom se museli vrátit k metodám roku 1950, kdy taky soudnictví určovali majitelé pravdy.
|
|
Večer vyběhla Gari na předzahrádku. Šel jsem za ní. Všiml jsem si, že k něčemu čuchla a běžel dál. Koukám, a on to ježeček, úplně malinký, vykulil se na trávník těsně vedle příchodové cestičky.
Jak jinak, měl jsem v patách Noru. Co je to platné, běhá za mnou jako pejsek. Vyběhla, koukne na ježečka, čuchne k němu a běží za Gari. Tak to je od obou holčiček chvályhodný nezájem. To takový Gordon, ten se o ježky zajímal víc než zdrávo. Bývalo jich tenkrát nesrovnatelně víc než je dnes, bylo, dá se říci, přeježkováno. Gordona jsem několikrát načapal, jak takového ježka zabaleného do klubíčka vyhazuje do vzduchu: ježek se rozbalí a Gordon ho plácnul tlapou tak, aby ho připlácl bodlinami k zemi, holým bříškem nahoru. Jak říkám, když jsme ho načapal, včas jsem tomu zabránil, ale kdo ví, kolikrát to udělal, když jsem u toho nebyl.
Toto, zdá se, nehrozí, moje pejskyně se o ježky nezajímají. Ljuba nabídla ježečkovi masíčko ze psí konzervy, hned jsme na netu hledali, čím se má takový drobeček krmit. Ježeček neměl zájem a ještě během večera zmizel někde v křoví. Přeju mu, aby v životě nepotkal žádného Gordona, kéž ho nezájem světa provází i nadále.