 |
Já vím, nic se nestalo, všechno to byly jenom bouře ve sklenici vody. Celá ta tahanice kolem ministra kultury je za námi, už všechno víme, Hamáček se zachoval jako idiot, Babiš je Bačkora a Zeman je v roli trucovitého děcka, které mlátí hračkami, protože ví, že se mu nemůže nic stát. Zahlédněme přes hranice. Stejně jako Zeman neporušil ústavu, ani Johnson nerozpustil parlament. Jenom to zvenčí tak vypadá, jedno jako druhé. Italská koalice se rozpadla, aby vznikla jiná, stejně málo životaschopná. V Německu byly volby a výsledek nedopadl jaksi proti předpisu.To vše za situace, kdy se ekonomice daří a nejsou ani zdaleka takové důvody k neklidu, jaké bývaly ve skutečně kritických dobách v minulém století.
Docela rád bych vám tedy poradil: nedrážděte si nervy, jsou to jenom pitomosti. Politické zpravodajství z Česka jsou v posledních dnech opravdu jenom hlouposti. Takže to nečtěte. Vykašlete se na to. Jděte k vodě.
Jenže se blíží studená fronta.
Dá se v tomhle státě napsat něco povzbudivého?
Doufám, že to vezmete s úsměvem, tak, jak je to s úsměvem míněno. Míjí nás pohodové léto a těšte se na krásný podzim.
|
|
Gari má svoji misku, Nora má svoji misku. Každá dostává svoji porci – mezi námi, Gari trochu větší, protože víc lítá a jsou jí vidět žebra, až je to pro ostudu, že ji snad trápíme hladem. Netrápíme, to ona všechno vylítá.
Tak se stane, že nasypu do misek, Gari se vrhá k té své, a kdepak je Nora? Stojí na zápraží a zadumaně hledí k obzoru. Pak zkoumá nějakou květenu. Pak se zaposlouchá do bzukotu včely.
“Pojď papat, nebo ti to sežere,“ volám, ale nedbám.
Jdu zkontrolovat situaci. Fakta potvrzují moji prognózu. Garri už je v půlce Nořiny misky. Rvu ji od misky pryč. Přichází Nora. Na dně její misky zbývá pár granuliček.
Musím dát novou dávku. A Gari? Ta se na mě dívá vyčítavě:: ta potvora dostala dvakrát!
A to je situace k řešení, nemyslíte? Kdy oba mají pravdu?