 |
Organizace Extinction Rebellion se už exponovala v Praze a spoluorganizovala malou nenásilnou demonstraci před ministerstvem životního prostředí. Malou a nenásilnou, v době informační vyprahlosti se jí dostalo nebývalé publicity a je tudíž i v úvodníku Neviditelného psa. Protest je zaměřen hlavně proti prodloužení těžby v dole Bílina.O smyslu demonstrace můžeme mít pochyby. Demonstrující si nepřejí těžbu uhlí, ale zároveň by velmi nelibě nesli, kdyby jim v zimě nešlo topení a nesvítila elektrika. Tito aktivisté rozvinuli na schodech transparent. Bohatí aktivisté bojují o klima jinak, ti nasednou do svých soukromých tryskáčů a odletí rokovat na Sicílii, jjak tu uhlíkovou stopu zamést.
Takovými a podobnými ironickými poznámkami by bylo možné vyplnit dvě obrazovky vašeho počítače. Nic by to nezměnilo na skutečnosti, že zelená ideologie převzala dynamiku někdejší rudé ideologie. Je přitažlivá zdaleka nejen pro mladé lidi. Proto i u nás, jestli má někdo v dohledné budoucnosti šanci porazit Babiše, pak to jsou Piráti, kteří na rudozelenou kartu sázejí. Andrej Babiš to moc dobře ví a však taky věren svému zvyku obrací kormidlo své lodičky podle převládajícího větru. Už od něho asi neuslyšíme hrdinské výpady proti nesmyslu zvanému elektromobilita. Ohebně se přizpůsobil novému kurzu Bruselu. Už nepůjde jen o superstát, ale o ekologický superstát a metou je uhlíková neutralita do roku 2050. Připouští, že to „bude stát nějaké miliardy“.
Bude to stát stovky miliard. Zatím byly výsledky aktivit ekohnutí vždy tragické. Přidávání takzvaného biopaliva do benzínu vedlo k devastaci krajiny a zvýšení celkových nákladů na dopravu. Ekologická hysterie kolem bezzásahových zón vede ke kůrovcové pandemii a v důsledku toho přijdeme o třetinu lesů se všemi následky. Energetické manipulace povedou k hospodářské recesi se všemi důsledky – to je obsah těch několika slibů Andreje Babiše, že půjde o několik miliard. Ten tlak je enormní a bude sílit. Jsme v situaci Německa z roku 1930 nebo Československa z roku 1947.
Příliš dlouho byla svoboda, příliš dlouho bylo dobře. Nastal čas změny a o tu se vlídně bojovalo na schodech od ministerstva životního prostředí.
|
|
Přišla někdy v půl čtvrté ráno, práskalo to kolem nás a pejskové se tetelili v pelíškách, ani nedutli. Dokonce se nesnažili lézt do postele, za to by si zasloužili Řád svatého Alíka! Bouřka mě potěšila. Už jsem si myslel, že na naši ves padlo nějaké prokletí. Včera jsem byl odpoledne v Praze, vracel jsem se za hustého deště. Dojel jsem na Zlíchov a už jsem v dálce viděl vrch Závist nad Zbraslaví a o něco dál modré nebe a kadeřavé obláčky. Sprchlo moc hezky, na můj vkus krátce. Chtělo by to… zbytek prázdnin promrholit. Nebo ne. Celé září promrholit.