 |
Čteme titulek: Vláda chce tajně vyslat komando pro rukojmí. V podtextu: Vláda chce zase něco udělat mimo vůli a dohled občanské společnosti. Podívejme se na věc z druhé strany. Dejme tomu, že nějací spasitelé světa ve jménu Alláha nebo trvale udržitelného rozvoje nebo práv patnáctého pohlaví zadrží rukojmí a pohrozí uříznutí hlavy, když… Vše si domyslete. Pak asi by bylo dobré, kdyby vláda na místo vyslala vycvičené specialisty, kteří by dotyčné spasitele nakopali do zadku a rukojmí osvobodili.
S překvapením zjistíte, že to možné není, jelikož je třeba předběžného souhlasu parlamentu.
Teď jde o to, aby vláda dostala pravomoc disponovat takovými specialisty, aby směli zasáhnout v rozumném časovém limitu dvou měsíců. Věc se zdá býti rozumnou, a lze tedy čekat rozčilený kvikot ze všech stran, zejména zleva. Chytráci všech barev duhy se šikují, aby změně ústavy zabránili. Ano, kvůli umožnění očividně rozumné věci je třeba změnit nejvyšší zákon země.
Jen blázen si může myslet, že naše vláda, která není schopna vyměnit ministra kultury bez vládní krize, se vydá do válečného dobrodružství v Tramtárii. Navíc, válečná dobrodružství ve jménu lidských práv zatím vždy skončila fiaskem. Korea, to byla aspoň plichta, Vietnam už byl totální prohra a pak to šlo ráz na ráz, Irák skončil katastrofou, Libye rovněž, a zavařit si trvalý problém v Sýrii se přes všechnu upřímnou snahu nepodařilo, protože se režim ubránil. Snad tedy už mají všechny vlády ve svém manuálu pro začátečníky napsáno: Vojenské dobrodružství musí skončit v barbarských zemích fiaskem.
Ale policejní akce, ta by se povést mohla. Dohled parlamentu ji může jenom pokazit.
|
|
Dneska to není moc o psech – jenom o tom psím počasí, i když, na druhou stranu, za psí počasí obvykle pokládáme opak toho, co teď u nás panuje. Když je psí počasí má pršet! Ve Zvoli vyhlížíme déšť a bouřky od pátku. Občas se dostaví – přivalí se černé mračno, slyšíme burácení vzdálených hromů a pak se to rozplyne. Naposledy včera. Vracel jsem se z Prahy, dojel k Břežanům a pronásledoval mě černý mrak. Volal jsem Ljubě, aby ji snad nenapadlo vydat se s pejsky na procházku. V Břežanech pak ještě pršelo, ale ve Zvoli, tam nepadla kapka.
Poučení z toho není žádné. Je to prostě tak: všude prší, u nás ne. Propustíme psy a koupíme si velbloudy.