 |
Bezmezná je vynalézavost sociálních demokratů v sebezesměšnění. Čekalo se, že jejich předsednictvo nějak rozhodně otázku, zda zůstat nebo nezůstat ve vládě. Ždímají z ní sice peníze pro svoje voliče, avšak ohnutí hřbetu už je za hranicí odolnosti materiálu a hrozí fraktura. Že předsednictvo ze sebe odpovědnost setřepe jsem čekal – předvídal jsem vnitrostranické referendum. Ale to přece jen je na dlouhé lokte, to za prvé, a za druhé: co kdyby referendum nějak rozhodlo? Třeba pro vystoupení z vlády? To by bylo nadělení!
Došlo tedy k důmyslnému rozhodnutí nerozhodnutí: že ministři jakoby dají k disposici úřad (ale asi ne Staněk a Toman?) a dál bude vyjednávat Hamáček. Že je to nepochopitelná blbost?
Vyšší princip
Připomenu, že jde o skvělou povídku Jana Drdy a podle ní natočený film o středoškolském profesorovi, který se veřejně vyznal se svou podporou atentátu na Heydricha – v souladu s vyšším principem mravním.
Aniž bych chtěl srovnávat, jen jsem si na tu povídku vzpomněl.
Jde o to, že prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka dehonestují a špiní a nakonec ho donutili k omluvě za následující výroky:
„Posílení zelených v Evropském parlamentu je pro naši zemi a budoucnost hodně špatná zpráva. Tito lidé jsou zásadně proti průmyslu, proti automobilovému průmyslu, těžebnímu průmyslu a strojírenství, a to všechno je základna naší ekonomiky. Takže tito lidé jsou velkým nebezpečím. /.../ Velké myšlenky jsou dobré na záchranu planety, ale myslím si, že když čtrnáctileté děti v Německu a ve Švédsku, místo aby dostaly přes držku, každý pátek chodí do ulic a stávkují za něco, čemu ani nerozumí, tak si myslím, že to není dobrá zpráva pro Evropu. Zelení jsou velké nebezpečí a buďme rádi, že zatím nemají osobnosti a neprobudili se tady.“
S ohledem na vyšší princip mravní naprosto s panem prezidentem průmyslu Hanákem souhlasím a každé citované slovo podporuji. Na rozdíl od něho ale neriskuji žádný politický ani jakýkoli jiný post, jelikož žádný nemám a můžu si říkat, co chci. Zatím se za podobné výroky nezavírá. To za pět, deset let, to bude už jinší doba.
Podporuji pana Hanáka, abych pomohl její příchod – snad – oddálit.
|
|
Musím to říct natvrdo: Gari mi šežrala sejra. Seděl jsem v podvečer na terase, četl jsem si, pejsek ležel u nohou a něco žužlal. Pak jsem zvedl hlavu, abych se podíval – a ona to byla vanička od sejra. Šel jsem do kuchyně, abych se přesvědčil, zda opravdu je to Ten sejra, co byl na kuchyňské lince připravený k večeři.
Byl to ten sejra.
Kdo je na vině? Ovšem já, protože nemám nechávat sejra na kuchyňské lince a jeho sežrání, to je trest, za chybu zcela přiměřený.
Zajímavé je, že tento druh chyby je u nís trestán takto okamžitě a tou trestající Nemesis je Gari se sejrem v hubě.