Toto je dostatečně jasné. Nicméně jsou tu dva aspekty věci, které zřejmě obecně jasné nejsou, přinejmenším se neobjevují v debatách kolem tohoto případu.
Tady nejde jenom o to, že prezident uvádí do hanebně pokořující pozice sociální demokracii. Totéž dělá premiérovi Babišovi. Tomu dává najevo, že je pouhá nula, pouhý poskok a vošoust v jeho rukou, se kterým může cvičit jak chce. Andrej Babiš by si měl prolistovat Puzzova Kmotra. Tam je to všechno napsáno. Padrino který si nechá líbit pokoření od padrina sousední famiglie si už může nechat brát míru na rakev, brzy bude mít průvan v hlavě. Zeman pokořil úřad předsedy vlády, zpochybnil jeho pravomoc, postavil se proti jeho rozhodnutí. Nečinnost je napomáhání protiústavnosti. Jediná možná odpověď je kompetenční stížnost. To je to nejmenší nezbytné, co premiér musí udělat, pokud nechce dělat šaška. Je vidět, jakou obrovskou chybu udělal Babiš, že se mu podvolil ve věci Pocheho. Jestli se mu podvolí znovu, stává se Ovčáčkem číslo dva.
Proboha, co to máme za premiéry? Jeden skáče podle své milenky, která bere úplatky v podobě šperků od Cartiera a druhý se lísá k chromému mstivému starci, který má republiku na hraní.
Teď to vážnější.
Miloš Zeman je chromý stařec už mnoho škody reálně nenadělá. Nicméně to, co provozuje, je škola pro příštího diktátora. Nikdo by neměl podléhat iluzi, že Zeman je to nejhorší, co se mohlo na Hrad dostat. Přímá volba může přivést do úřadu jiného kabrňáka! Ten jistě bude velmi bedlivě následovat příklad Miloše Zemana a půjde v jeho šlépějích. Definitivně udělá z ústavy trhací kalendář a pokud to bude na rozdíl od pleticháře Zemana skutečný politik a bude umět navazovat kontakty s spojenectví (což pletichář Zeman neumí, ten má jenom poskoky a nepřátele), jeho počínání může mít netušené důsledky.
Proto je důležité praštit Zemana přes prsty. Dokud je čas? Obávám se, že už je pozdě.
Na tom by nebylo nic divného. Většina pejsků se bjí bouřky, to jenom Bartíček se nebál ničeho a naopak chtěl kousnout to, čeho se jiní pejskové báli: třeba když nám 5 metrů před barákem přeletěl horkovzdušný balón.
Ale to byla výjimka, náš Bartíček. Nora je normální a tudíž se bojí. Teď píšu, venku hřmí a ona se klepe vedle mě na kanapi.
Před hodinou jsme byli venku a setmělo se a začalo hřmět a blejskat a to jsem se bál já, že dojdu domů jako vodníček. A Nora? Nic. Nebála se. Když jede kombajn, chce si s ním hrát. Když lítají blesky, jsou to legrační světýlka. Jo doma, na kanapi, tam se to krásně bojí!