 |
Podle žebříčku světové bezpečnosti je Česko na desátém místě na světě. Nejbezpečnější je Island, za námi třeba Norsko, které odhadujeme za hodně klidnou zemi. Je to žebříček Světového mírového indexu, přičemž i to je potěšující, že celkově se 86 zemí zlepšilo a 76 zhoršilo. My tedy patříme mezi ty co si pohoršily, ale pořád je to desáté místo výborné. Mimo jiné k naší pozici přispívá i přísnost zbrojního zákona, to jen na okraj probíhajících debat a našeho soudního řízení s Unií a kvůli její zbraňové směrnici postihující i špuntovky. Británie je pětačtyřicátá a Francie dokonce šedesátá, obě kdysi velmoci nespadají ani do první čtyřicítky, ve které najdeme většinu evropských zemí.
Možná, že by bylo dobré tuhle příznivou zprávu tajit. Jinak se sem všichni nahrnou a bude tu nebezpečno. Ale to je jenom postřeh klasického Čecha, který má v genech schopnost předem odmítat každou pozitivní informaci a hledat v ní stinnou stránku.
V tomto duchu bych měl změnit titulek: Česko se propadlo v žebříčku bezpečných zemí! A pokračovat: Jsme ve skupině propadajících se zemí, jako je Ghana, Sierra Leone, Tanzánie, Senegal a Rovníková Guinea. Pánbu s námi a zlý pryč!
|
|
Naši pejskové mají protiklíšťové obojky, avšak nějak se to ke klíšťatům nedoneslo, takže obojek neobojek, vesele na naše pejsky skáčou. Na Norinku asi víc než na Gari. Takže: přichystána operace, pinzeta, flaštička se stříkáním, desinfekce, brejle. Jen pes chybí. Kdepak je? Leží v nejzazším koutě zahrady a bojí se. Přivolávám ho. Nora je poslušný pes a přiběhne na první zavolání, vždy a všude, ovšem pokud nejde o léčbu. Takže slyši a nedbá a nepřiběhne.
Musel jsem pro ni dojít a pod bajonetovou eskortou dovést k léčitelce, samozřejmě k Ljubě.
Operace provedena, pes propuštěn, odešel někam bejt uraženej. Přes noc na příkoří zapomene.
Obávám se, že zítra si na něj vzpomene, bude to nanovo.