 |
Překvapení se nekonalo, prezident Zeman si vskutku nenechal ujít skvělou příležitost vyvolat dusno kolem demise ministra kultury Staňka. Premiér Babiš v pondělí odpoledne zajel za prezidentem do Lán a už dopoledne oznámil, že žádnou demisi předávat nebude, dokument že půjde obvyklou služební cestou. Bylo ale jasné, že i tato otázka přijde na přetřes. Také že přišla a prezident chce hovořit ve čtvrtek s Janem Hamáčkem a příští úterý s (ex)ministrem Staňkem. Žádné komuniké vydáno nebylo, takže zprávy jsou kusé a můžeme jen odhadovat, zda se výprask bude znovu odehrávat před kamerou pomocí hůlky, nebo že bude jen virtuální.P
Ten už probíhá a tentokrát ne zcela vinou prezidenta. Vždyť Jan Hamáček nejdřív tvrdil, že Staňka podrží a pak připustil, aby ministr veřejně prohlásil, že odchází jaksi sám – pod Hamáčkovým nátlak. Takže co to bylo, podržení nebo nátlak?
Je to věru bizarní příspěvek do předvolebních diskusí. Těžko najít v současné době názornější ukázku, v jakém stavu se nachází sociální demokracie. Bez ministryně Maláčové která dokázala nahrabat přídavky a příplatky a navýšení ber kde ber pro současnost i příští budoucnost – i napřesrok vyrostou mandatorní výdaje a také napřesrok bude mít deficit čtyřicet miliard, bez její přičinlivosti bychom ani nevěděli, že nějaká sociální demokracie je. Rodičovský příspěvek tedy stoupne na 300 tisíc a to lidi určitě bude zajímat víc, než trapnosti kolem nějakého pana Staňka, kterého nikdo nezná. Představení které Zeman uspořádá tedy uspokojí jen elitní publikum.
Velká změna
Byly doby, kdy – tehdy – Československý rozhlas se ideově opíral o Rudé právo. Doba se změnila a vše je jinak, dnes je nejcitovanějším zahraničním listem britský Guardian. Duch je stejný, jen obsah trochu jiný. Čerstvá vůdčí idea: ve vedení Evropské unie je to samej běloch, to se musí změnit! Už se těším, co se z Guardianu dozvím zítra a že to něco bude, to je jisté. Staří Římané varovali před čtenáři jediné knihy. Dnes se nám servíruje jediný list, Guardian.
|
|
Docela chápu, že se pejskové zajímají o kachny a kačery. Ti žijí na jezírku v Dolních Břežanech, mám je pod okny ateliéru. Zájem pejsků je veliký, dnes ale byl oboustranný.
Hodně pršelo a Gari zůstala rozumně se mnou v podloubí. Nora se vydala do deště a brodila se na druhé straně jezírka v rákosí. Moc nekoukala po kačerech, ale mě neoklame a kačery samozřejmě taky ne, nejsou pitomí, tihle kačeři a moc dobře znají svoje Pappenheimské! Nora tedy jakoby nenápadně šla mělkou vodou – a kačeři pluli s ní a koukali po ní a měli šoufky ze psa, který se brodí ve studené vodě a nechá se bičovat slejvákem.
Až ten pitomej pes přijde domů, bude se klepat a zuby mu budou drkotat, říkali si kačeři.
A měli pravdu.
