 |
Osmatřicet senátorů se podepsalo pod ústavní stížnost napadající zdanění finančních náhrad za majetek nevydaný církvím v restitucích. Stížnost podávají lidovci, ale také senátoři ODS a ČSSD, to je obzvlášť cenné. Připojila se i formace Senátor 21, formace poněkud bizarní, ale své dva senátory taky má. Věci asi neprospívá rozhodnutí STAN podat vlastní senátní stížnost.
Starostové zdůrazňují porušení legitimního očekávání založeného na uzavřených smlouvách. Je to idea pozoruhodná, jednak svou podstatou, která je jistě správná, jednak legitimním očekáváním, že lidé pochopí, o co tady jde: a zde jsme u toho. Je to výsledek života v akváriu. Strůjci konkurenčního návrhu předpokládají, že veřejnost takovou subtilitu pochopí a vezme za svou.
Přitom tady jde o velmi příkře vyhraněný spor. Hlasovací mašina ANO prosadila nové odkradení církví, oponenti se proti tomu ohrazují, že jde o porušení již uzavřené smlouvy. Určitému typu lidí porušení smlouvy nevadí, když jde o to sebrat flanďákům jejich prachy. To je vize bolševiků, umírněných bolševiků z Lidového domu (včetně multimilionového dluhu) a ANO, které má ty názory, jež momentálně vedou k jakémukoli zisku.
Proti takovému hodnotovému bloku je třeba postavit se jednoznačně a srozumitelně. Starostové se jednoznačně a srozumitelně pokusili zviditelnit v situaci, kdy plují na hodně děravé loďce a vlny jim šplouchají přes okraj. V podstatě jen oslabili snahu postavit se této drzé zlodějně.
Nepomohli. Ani dobré věci, ani sobě.
Zato ten jí pomoh
Miliardář Daniel Křetínský připustil u soudu, že obdarovával milenku tehdejšího premiéra Nečase Nagyovou šperky od Cartiera v ceně řádu set tisíc korun. Doslova k tomu dodal, že z pohledu jeho majetkových poměrů se nejedná o žádné extrémní dary. Tak to je tedy formulace… Té se vyrovná leda Paroubkovo kdo z vás, pánové, na to má. Ukázka pokřiveného pohledu na svět, kdy si lidé žijící v akváriu neuvědomují, že se na ně někdo kouká a poslouchá, co jim padá od huby.
|
|
Ano, pět let je Gari členem naší rodiny! V pátek 24.ledna 2014 jsem zde psal:
Beru to jako návštěvu. Nejspíš v neděli přibude pod naši střechu další pejsek. Fenečka, dva a půl měsíce. Rasa? No samozřejmě pointer. No a když fenečku s pracovním názvem Iris II. naše Nora přijme, zůstane napořád. Kdyby ji Nora nepřijala, vrátí se k původnímu pánovi. To víte, že po neděli podám zprávu...
No a po neděli jsem psal:
Takže ten pejsek, beru to jako pokus či zkoušku, zkrátka něco nikoli nezvratného, je zde. Fenečku vyhlídnutou na webu chovné stanice nám chovatel prodal před nosem a dal nám jinou s tím, že je to jedno a že to nikdo nepozná. Pracovní název Zara jsme odsunuli stranou, protože je hodně podobný jménu Nora a mohlo by se to plést, až bychom nového pejska kárali. Což bude nutné velmi často. Fenečka, nový pracovní název Carmen, je ušita z čertových ocásků. Nebojí se ničeho, všude chce vlézt, všechno bere do zubů, je na pěti místech najednou a po minutě pobytu na zahradě spadla do jezírka, zamrzlého.
Nora, ta milá, rozumná nora, zatím na ni zavrčela jenom jednou, a to když jí ten čertík škubal dekou. Trochu se obávám, že moje další referáty se budou podobat zprávám z bojiště.
Tak nějak to bylo v těch prvních dnech. Zara potažmo Carmen dostala jméno Gari po italském odbojníkovi Garibaldim. Říká se, že se pejskové po pěti letech zklidňují. No, momentálně má ochranný kornout na hlavně naše klidní mírná Nora… pomlátila si obě zadní tlapy najednou. Tak my tady žijeme!