 |
Schválení další vlny EET se nedalo čekat a však taky zůstalo při parlamentní debatě. Zejména Piráti a ODS šijí do EET ze všech kalibrů (elektronická evidence rakví ukládaných do hrobu? ano, i to podléhá EET), ovšem ANO a sociální demokracie na EET lpí a samozřejmě je podporuje i komunistická strana, pro kterou je celá ta vrstva živnostníků a řemeslníků jedna pakáž.
Dosavadní efekt EET je přinejmenším problematický – ve výnosu daní se těžko dá rozeznat, co je zásluha dohasínající konjunktury a co zásluha EET. Navíc vyšší daňový výnos podivuhodně koreluje s mírou ekonomického vzestupu. Zdá se tedy, že smysl celého toho opatření je spíš ve sféře public relations. Volič sociální demokracie je především zaměstnanec a ten necítí k řemeslníkovi na volné noze sympatie, dokud se mu neucpe záchod nebo nezhasne elektrika.
Drobné vítězství si ale současná levicová sestava odnesla – k radosti marodérů byly zrušeny první tři marodění bez nároku na plat. Řemeslníci a vůbec osoby samostatně fungující jen mohou krčit rameny. To už musí být něco, aby šli pro neschopenku neboli kladeňák! Zaměstnanec to vidí jinak a proto tedy máme takzvanou nemocnost tak vysokou. S každým kejchnutím se letí k doktorovi. Tři neplacené dny, to byla aspoň nějaká překážka, podobně jako byl překážkou ke zbytečnému marodění regulační třicetikorunový poplatek. Ten se podařilo socialistům také zdolat. Sociální vymoženosti, které zaplatí někdo jiný, to je princip uvažování a řízení státu.
S novu vlnou EET k tomu bude třeba přičíst obrovskou šikanu a byrokracii. I to je součást socialistického rukopisu.
|
|
Na pole vyjely takové ty velké stroje – traktor a za tím něco s koly a z toho čouhají na obě strany rámy a z nich stříkají nějaké jedy. Co jsem na světě slýchám, že a) se nemají vysazovat monokultury smrků, b) že se má zadržovat voda v krajině, c) atd. až po jedy na polích. No a je všechno při starém, zvláštní to věc!
Pejsků se to týká všechno, ovšem ty jedy bezprostředně. Takže musíme teď volit cesty obezřetně, aby nevlítli do nějaké té plynové komory, přesněji, do otráveného pole. Pak by se pejsek otrávil a bylo by mu přinejmenším blbě, a díval by se na mě a ptal by se „proč“ a já bych musel po pravdě říct, že fakt nevím.