V uplynulém volebním období si naše veřejnost, přinejmenším ta zainteresovaná v politickém dění, mnohem více všímá dění kolem a uvnitř unijních orgánů než tomu bylo dřív. Vždyť i na stránkách našeho Psa pravidelně potkáváme mimo jiné Pavla Svobodu a Tomáše Zdechovského -jejich postoje opravdu nejsou totožné, nicméně vždy to jsou seriózní a přínosné úvahy. Naučili jsme se sledovat naše poslance v EP, zdaleka ne všechny, jsou tam i spící, neviditelné figury.
Je to velká chyba a škoda, že se volí strany a nikoli jednotlivci. Kdyby to bylo možné složit z toho štosu hlasovacích lístků jednadvacítku pro Brusel! Na tom mém vy pánové Svoboda i Zdechovský nechyběli, ale neváhal bych zařadit komunistku Kateřinu Konečnou, například. Ale nejde to, musíme volit stranické balíčky.
Předpovědi jsou mlhavější než v jakýchkoli jiných volbách. To proto, že se počítá s nízkou až prachnízkou účastí a pokud se voličů sejde jak na pivo, bude více méně záležet na okamžité lokání konstelaci, kdo se umístí. Předpokládá se, že nejúspěšnější bude ANO. To má několik důvodů. ANO má svůj cca třicetiprocentní fanklub, děj se co děj a ten se prosadí i v těchto volbách. Navíc se Andrej Babiš na mezinárodní politické scéně viditelně angažuje. To mu nemohou upřít ani ti, kdo by ho nejraději rozemleli do Kosteleckých párků a sežrali bez křenu. Přitom je to paradoxní, že Babiš přinejmenším na naší scéně prosazuje autonomii a odmítá federalismus a jeho ANO je součástí bloku ALDI, což je tahoun všeho, co se obecně v Čechách kritizuje, to je federalistická snaha, liberalismus vůči imigraci a klimatické třeštění. To ale jsou ty paradoxy, pane Vaněk, ty jsou trvalým průvodcem na cestě naší politické káry.
Čím větší účast, tím rostou šance seriózním politickým subjektům. Bylo by dobře, kdyby tato idea se stala osou debat, které povedeme ve dvou týdnech, jež nás dělí de dnů voleb.
Na pole vyjely takové ty velké stroje – traktor a za tím něco s koly a z toho čouhají na obě strany rámy a z nich stříkají nějaké jedy. Co jsem na světě slýchám, že a) se nemají vysazovat monokultury smrků, b) že se má zadržovat voda v krajině, c) atd. až po jedy na polích. No a je všechno při starém, zvláštní to věc!
Pejsků se to týká všechno, ovšem ty jedy bezprostředně. Takže musíme teď volit cesty obezřetně, aby nevlítli do nějaké té plynové komory, přesněji, do otráveného pole. Pak by se pejsek otrávil a bylo by mu přinejmenším blbě, a díval by se na mě a ptal by se „proč“ a já bych musel po pravdě říct, že fakt nevím.