 |
Je to patnáct let, kdy jsme vstoupili do Evropské unie. Podle výzkumů veřejného mínění nadpoloviční většina lidí by v referendu hlasovala pro setrvání. Výzkumy ovšem neberou v úvahu, co by referendu předcházelo, jistě by to byla smršť nesmyslů a lží toho typu, jaké přiměly těsně nadpoloviční většinu Britů volit odchod z Unie a teď země neví, jak ze šlamastyky ven.
Jednoznačně se pro odchod vyjadřuje deset až dvacet procent dotázaných, výsledky se liší. Takové či onaké výhrady má skoro každý. A není to snad v pořádku?
Když jsme vstupovali před patnácti lety do Unie, byli jsme vykulení nováčci, kteří se tak tak vzpamatovávali z přechodu ze systému reálného socialismu do normálních poměrů. Dnes s chutí kritizujeme a odsuzujeme to či ono. Je to jako s občanským postojem a vládou: na vládu dlužno nadávati a všichni to rádi a často děláme. Rozdíl je v tom, že pokud jde o národní vládu, máme přinejmenším iluzivní pocit, že na její chod a složení máme nějaký vliv. A ten máme, a není pravda, že jen jednou za čtyři roky. Vlády si dávají sakra velký pozor a sledují výsledky průzkumů veřejného mínění, třebaže nahlas povykují, že na ně nedbají. Povídali, že mu hráli, samozřejmě že dbají, a jak!
Tohle ovšem vůči bruselské exekutivě nefunguje a to je jeden z velkých zdrojů nevůle. Brusel je cosi daleko a padají odtud často i nesmyslná rozhodnutí. Je jich snad míň než bývalo, ale jsou pořád. Zákaz pomazánkového másla smazal efekt multimiliardových dotací, tak nějak by se to dalo stručně vyjádřit.
Brzy budou volby do Evropského parlamentu. Hovoří se o potřebě reformy institucí. V rozhlasové debatě Vladimíra Špidly a Mirka Topolánka o EU se hovořilo o návrhu, že by měli činovníci časově omezené funkční období. Nápad je to jistě správný, přinejmenším populární (i když ne ve všem praktický – užitečný funkcionář by musel skončit stejně jako pitomec). Problém je ale v agendě a ta je poplatná aktuálně převládající ideologii Západu. Zatímco se z Evropy stává i ekonomicky druhořadá mocnost a politicky nemá vliv prakticky žádný (větší roli hrají Francie a Německo jako národní státy, než EU jako celek), řešíme klima a menšiny. K nápravě, pokud k ní někdy dojde, povede dlouhá cesta a posílení euroskeptických stran v příštím EP ji nezkrátí.
Není to fake news?
Ústavní soud měl dát zapravdu ostravskému hotelu Brioni, který požadoval po ruských hostech písemný nesouhlas s anexí Krymu. Kéž je to fake news, jako je falešné video se Zemanem obdarovávajícím čínskou stařenku! Pokud je to míněno vážně, můžeme se dočkat, že hoteliéři budou vyžadovat písemné odsouzení anexe Tibetu po čínských turistech, a Izraelce, ty vyženou, pokud neodsoudí anexi Golanských výšin.
Mami, řekni mi, že to není pravda, že se mi něco šíleného zdá...
|
|
Měl jsem vymyšleno, že vpodvečer ještě půjdu proběhnout pejsky a pak se vypravím na čarodějnice. Jednu hranici máme kousek od baráku a druhá je na plácku v sousedním Olešku. Jsou to pořádné hranice a když jsem šel s pejsky kolem té naší, moc se jim líbila a jistě by se tam rádi podívali, protože to byla skvělá příležitost se plést lidem pod nohy.
No a pak posadili nahoru tu vycpanou bábu a mě se zvednul kufr. Ono to skutečné pálení čarodějnic je něco tak šíleného v naší historii, že je mi zle při představě, že se něco takového dělo. Mám trochu problémy i s Moranou, děti ji poctivě nosí jaro co jaro a hážou ji do Chalupecké strouhy (zapálenou). Ale pořád to není tak realistická podívaná, jako upálení té báby.
Pejskové by u toho stejně nemohli být. Já jednou vzal Noru (to jsme ještě neměli Gari) na lampionový průvod a strašně se bála a utekla mi a děti ji chytali a od té doby nic takového s pejsky nepodnikám.