Ze strany sociální demokracie se okamžitě ozvaly hlasy, že není třeba měnit žádného oranžového ministra. Politika rozhazování peněz lopatou se sociálním demokratům líbí, nejvíce se činí paní ministryně Maláčová. Ta si dennodenně láme hlavu, komu ještě dalšímu nějaké ty miliardy nacpat a kde je vzít, to ať si láme hlavu někdo jiný a jak je vydělat, to je zcela mimo její zájem. Tady se ukázalo, že Hamáčkova taktika dostat se ke státnímu penězovodu byla správná, v opozici by mohli sociální demokraté jenom planě nadávat, tím víc, kdyby koalici s ANO utvořily některé subjekty z tzv. demokratického bloku.
Když už jsme u toho, je úsměvné, jak se komunisté rozčilují nad tím, že jim Piráti vykrádají volební program. Má to svou logiku, cíl je stejný, jenom komunisté ho vidí v minulosti a piráti doufají v budoucnost orewllovského státu dozoru, pardon, transparence.
Tak by se detektivka jmenovala za dob formální slušnosti, dnes by se použilo slovo pantofel. Rozuzlení je ale klasické. Pantofel se nalezl v pelechu naší Nory, pachatel na něm dokonce držel tlapy a tvářil se velmi pachatelsky. Přesně jak to bývá v detektivkách starého typu, kdy detektiv řekne:
Stín kostelní věže dopadá 16. října přesně na okraj záhonu kamélií a nikoli na dveře dřevníku, jak jste tvrdila konstablovi Burtonovi, lorda Masleye jste tedy zavraždila vy, paní Hamphortonová!
Tak tedy to proběhlo u nás také. Nora usvědčena, dopadena, trepka zabavena. Rozdíl v tom, že konstabl Burton paní Hamphortonovou zatkl, soud odvezl a kat popravil, kdežto Nora položila hlavu na tlapky a usnula.