Čerstvě se kolem něj odvíjí mela s volbou tajného hlasování o eventuální změně předsedy šéfa školského výboru Poslanecké sněmovny. VKii jím doposud byl a tajná volba ho potvrdila, to je holý fakt. Sněmovna má plné právo volit (od toho tu je) a tajná volba je tajná. Vřava volbou vyvolaná je veřejně přístupná.
Podle nepsané dohody mají mít předsedy výborů rozdělené strany ve sněmovně zastoupené. Tudíž ODS by příslušel její kandidát Martin Baxa poté, co dosavadního předsedu VKiii vyloučila ODS ze strany. Zde jde dohoda proti ústavou a zákony stanovenému právu. Nastupují interpretace a politický zápas.
Jádro věci tkví v tom, že VKii má vyhraněný politický program, který by si zasloužil vlastní platformu, jinak řečeno logicky by měl mít svoji politickou stranu. Tu by měl založit, získat pro ni příznivce, ustavit ji a připoutat si voliče a s nimi zvítězit ve volbách.
Tuto cestu zatím VKii nenastoupil. Svůj program prosazoval pod hlavičkou ODS, dostal se s ní do programového konfliktu a vyloučili ho. Bylo na něm nechat to tak daleko, poctivější by bylo vystoupit, ale stalo se. Vsadil na mučednictví a tento koncept drží i v aktuální epizodě.
Ta je bezvýznamná a pomíjivá. Bude zajímavé sledovat další mučedníkování VKii. Ze strany ho vyhodili, ve výboru zůstal. Teď by měla nastat ta chvíle, kdy by měl založit vlastní politickou platformu. Je svobodný, zbavil se ODS. Vyhrál bitvu v parlamentu, má vavřín vítěze. Co bude dál?
Dál bude šéfovat školskému výboru. Dál bude psát týdenní články do Novinek, které mu oprávněně získávají pozornost a popularitu. Vyhrál a může z toho mít dobrý pocit.
Jenže to je málo. Teď už to není o sbírání lajků na FB a zvyšování karmy na blogu. Teď jde o mobilizaci milionů voličů.
K tomu ale mučednictví nevede, tím spíš, že ta strana, která by ty hlasy měla kosit, neexistuje ani v náznaku..
Nastal čas zprovoznění jezírka. Máme ho na zahradě, s uzavřeným okruhem. Čistička, potůček, v jezírku rybičky. Než se jezírko uvede do provozu, musí se vyčistit. V čističce jsou tři komory, za sezónu se na dně usadí kaly. Ty se musí odčerpat kalovým čerpadlem. Kam s kaly? Samozřejmě, že se distribuují na zahradu. Je to skvělé hnojivo.
Pejskové se dívají na naše počínání prosklenými dveřmi a intenzivně závidí. Děláme tam zajímavé věci. Taháme hadici, kolem ní se dá vždycky hodně překážet, kousat do ní, zakopávat o ni. A hlavně to na zahradě úžasně smrdí, to by se tak krásně nabíralo na tlapky a nosilo dovnitř na koberci by se ta mazlavá hmota tak krásně vyjímala, a což takhle povyskočit si na kanape, do by bylo něco…
Milé zlaté pejskové, milá Gari a milá Noro, uděláme všechno proto, aby vám ten ráj zůstal zapovězen. To je můj slavný jarní slib.