Druhá americká zpráva – Trump svým dekretem uznal právo Izraele na Golanské výšiny. Připomenu, že Golanské výšiny jsou část Sýrie okupovaná od roku 1967 Izraelem, hlídkují tam i vojáci OSN. Je to hornatá oblast nad údolím Jordánu, dělostřelecké palposty tam dodnes jsou a můžete je navštívit. Že se jich Izrael nechce vzdát a nevzdá se je tuplem v této době, kdy do předměstí Tel Avivu dopadají rakety vystřelované Hamásem z Gazy, to je vcelku pochopitelné.
Nicméně otazníky a vykřičníky tu jsou. Že je něco pochopitelné neznamená, že je to správné. Jestliže USA uznávají anexi Golanských výšin, které jsou součástí syrského území bez jakýchkoli pochyb, jak mohou vyhlašovat sankce proti Rusku za anexi Krymu, který byl v moderní historii od dob Kateřiny Veliké bezpochybnou součástí Ruska až do svévolného transferu provedeného komunistickou juntou Nikity Sergejeviče Chruščova? Tento otazník nyní vyvstane a budou ho mít před očima i lidé, kteří přejí Izraeli jen to nejlepší, především tedy klid a bezpečí před arabským vrozeným antisemitismem, a kteří si o povaze a úmyslech Ruska nemyslí nic dobrého.
Gari je do všeho hrrr a musí být všude první. Dokonce i do psího sprcháče v garáži se žene jako první, samozřejmě do auta nebo z vrátek a pak zase do vrátek, když se vracíme z procházky.
Jen při jedné příležitosti dává Noře přednost: když utíráme tlapky.
Do sprcháče ženu pejsky v blátivém počasí. Když je sucho nebo polosucho, stačí otřít tlapky hadrem. To pak zavelím „Nožičky“ a to už vědí, že mají zůstat stát v předsíni a tam je ošetřím.
Noru první. Protože v tomto a jen v tomto jediném případě jí dává Gari přednost.