Co plodí brexity
Vyjednávání o brexitu se mění čím dál víc ve frašku a sestřihy projevů spíkra Dolní sněmovny Bercowa se sdílejí coby groteska. Přitom právě Bercow se projevil jako klíčová figura, když poukazem na ustavení ze začátku sedmnáctého století odmítl další hlasování o rozvodové smlouvě s EU. Nekonečná debata se nyní rozbředla do pod – debaty, zdali se má sněmovna řídit něčím z počátku sedmnáctého století nebo nemá. Východiskem by mělo být rozhodnutí královny rozpustit parlament. Nebo by mohl přijít nějaký nový Oliver Cromwell, aby zvolal: Sedíte tu již příliš dlouho, ve jménu božím, odejděte!
Nepřísluší nám posuzovat britskou politiku, přísluší nám jen poznámky zvenčí. Může nás těšit, že idiotství není vrozená nemoc české politiky, je to zjevně obecný jev. Ale hlavně: to vše je důsledek referenda.
Ať to dopadne jakkoli, a i kdyby to nedopadlo, i to je dopadnutí, tvrdý brexit, žádný brexit, měkký brexit, nebude to po vůli vůbec nikoho. Nenajdeme občana Velké Británie, který si bude pochvalovat: že to ale dobře dopadlo přesně podle mých představ!
Nemuselo by to být a byli bychom osmadvacítkou a Britové by se netrápili, kdyby Unii řídili politici a ne ideologičtí fanatici, posedlí integračními a federalistickými tezemi. Ve jménu ideje obětovali realitu a připustili situaci, která je trapná a oslabující. Ať to dopadne jakkoli, výsledkem rozhodně nebude posílená Evropa a za to můžeme děkovat nezodpovědnému týmu pana Junckera, který se měl už dávno odporoučet. Tak by se jistě stalo v každém demokraticky definovaném společenství, kdyby ho vedení dotáhlo do tak osudné prohry.
A ještě jedna poznámka – ta podstata ekonomicky provázané Evropy je tak silná, že vzdoruje úsilí politiků ji zničit: kdyby ty vzájemně přitažlivé síly nefungovaly, brexit by za týden vyšuměl a nebylo by o čem mluvit.
Spolupracující Evropa přežije i tu aktuální politickou skvadru. Což si myslím, že „spolupracující Evropa“ je dobrý slogan do nastávajících eurovoleb. Moc bych si přál, kdyby se objevila ve výzbroji ODS. Stávající Evropa není spolupracující Evropa – je to Evropa sevřená příkaznickou buzerací. A ta plodí brexity.
Čtěte
digineff.cz. Navštěvujte
facebook.com /Digineff.cz
Že by fakt jaro?
Ale ano, jaro je tu. Před domem už odkvétají první krokusy a když se podívám na temnou hradbu lesa, vypadá jako plesnivá. To tam prosvítá první zeleň rodících se listejčků. Pro pejsky má jaro jediný praktický dopad, jsou víc zabahnění než kdy jindy. Včera jsme se vrátili domů. Ráno bylo docela chladno a bahno ještě nezřídlo, usoudil jsem tedy, že nemusím hnát pejsky do sprchy. Na otření tlapek stačí hadr. Výsledek? Pěkná hromádka bahna a tráv, pozůstatek po výkopových pracech. Protože, jak každý pejsek ví, příchod jara znamená i příchod myšiček a myšičky je třeba vydolovat. Co s nimi potom? Na tu otázku nikdo neodpoví. To proto, že dřív než se vydolování myšiček podaří, přijde podzim a myšičky se odeberou kamsi do zimního království.
Už jsme je skoro vydolovaly...