Bouře ve sklenici ODS

Jak to tak vypadá, Fiala vyhodí Václava Klause mladšího ze strany. Rozepře trvají už delší dobu, ale opravdový shitstorm nastal poté, kdy provinilec přirovnal schvalování zákonů předkládaných Bruselem v naší sněmovně procedurou, kdy za války židovští výboři sestavovali pořadníky pro německé transporty do vyhlazovacích táborů. Pro obě strany je to hodně ošemetná situace. Co se ohlasu týká, může si VKml strčit Petra Fialu do kapsy u vesty. Jejich schopnost působit na lidi, těžko si představit větší různoběžky. VKml je rozený rétor, kdežto profesor Fiala by se uplatnil coby uspavač hadů. Však také právě toto živoření ve stínu jistě přispívá k horlivosti, s jakou Petr Fiala chystá pro VKml vyhazov.
Jsou tu ovšem i jiné aspekty.
Příměr použitý VKml je trapný a nechutný. Obecně vzato, všechny ty přirovnávačky k nacismu a komunismu a k Hitlerům a Stalinům jsou nepatřičné, hloupé. Hitler a Stalin byli spolu s Mao Ce-tungem největší zločinci století s rukama poskvrněnýma krví doslova desítek milionů lidí. K jejich zločinům nelze reálně přirovnat vůbec nic. Slušný soudný člověk by na nějaká taková přirovnání neměl ani pomyslet nikdy a za žádných okolností. Je to projev ztráty soudnosti a elementárního vkusu. Bohužel, v naší atmosféře permanentní hospodské rvačky je vkus spolu se soudností to první, co padá pod stůl a je to tudíž dvojice odsouzená k trvalému pobytu pod stolem.
Nevkus se projevuje různě. Někdo skáče s kytarou po stole, někdo koncentrákuje v souvislosti s hlasováním sněmovny. Smutné, ale jaksi to patří k našemu koloritu. Podstatné jsou ovšem politické postoje. Jde totiž o to, že VKml jasně kráčí ve stopách svého otce, který se ocitl na extrémním křídle eurofobů. Je tam docela tlačenice, SPD, KSČM a pak ty všelijaké dělnické strany a fašizující bojůvky. Kdežto ODS se vždy klonila k eurorealismu. Soustavně kritizuje ideový obsah politiky EU a prosazuje reformní kroky. Posílení role národních států není v rozporu s principy EU, v nich se jako jeden ze základních kamenů princip subsidiarity, tedy přenesení rozhodovací role na nejnižší kompetentní stupeň. ODS je kritická k extremistické politice Junckerova vedení, které zavinilo brexit, vyvolalo pnutí uvnitř unie, brání efektivní ochraně vnější hranice a tím pro budoucnost zakládá trvalé a neřešitelné sociální a politické problémy. Toto vše ODS kritizuje.
Oproti tomu je Václav Klaus jak starší tak mladší extremista, oba jednoznačně podporují odchod ze společenství, do něhož směřuje 85 procent našeho vývozu a se kterým jsme se za třicet let propojili ekonomicky, politicky, kulturně i lidsky. Kdyby měl VKml vkus a soudnost, nemohl by v ODS zůstávat. Konec konců, jeho otec z ní taky odešel, třebaže ji založil a dovedl k úspěchům, o kterým se profesoru Fialovi nemůže ani zdát. Tp by bylo slušné a kultivované. Jeho otec hlásá založení nové strany. Nic nebrání ani jemu, ani synovi v takovém kroku. Mladému se do toho zjevně nechce. Raději se veze na zádech strany, která má přece jen kredit, má význam až procitne ze sna o napravování nepříjemných výsledků volem skrze detektiva Nevtípila, možná začne i hrát významnou roli v politice. Nelze se mladému divit. Je snadné se vézt a přitom kritizovat a hulákat a držkovat. Kdyby založil vlastní podnik, najednou by byl v hodně studeném lijáku. Je to jako z Roznerem. Trestat takového člověka? Zasluhuje pohrdání. To platí i o Václavu Klausovi mladšímu a nejen pro jeho nechutný výrok o židovských sestavovatelích německých transportů. Vyhazov mu dá svatozář mučednictví a bude řvát o stalinských čistkách a o popravě Horákové (pokud se bude držet své nastoupení linie). Proč mu dávat takový dárek?

Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz

Koloběh

Stalo se, že nejmenovaný a nezjistitelný jedinec mi okousal pantofel. Jednu, pěkně vzadu, v místech pro patu. Užitnou hodnotu snížil nepatrně, pokud vůbec, nicméně je fakt, že pantofel (pantofle) byl (byla) okousaný (okousaná). Přišly Vánoce a já nalezl pod stromečkem pantofle nové (budu volit ženský rod).

Jistě tušíte, kam mířím. Pohlédnete na kalendář, ano, bylo 14. března, den krutého výročí. Moje pantofle? Nezjistitelný jedinec ji okousal. Mohu ji nosit, hřeje mě na tlapkách a izoluje od dlažby, ale co je to platné, je okousaná.
Vánoce jsou daleko. Nebo blízko, Nějak mi to splývá.