Je pozoruhodné, že britský příklad nebere chuť lidem typu Václava Klause mladšího, ostatně i staršího, kázat o odchodu Česka z EU.
Když se v hospodě blbě vaří, nemá se rozpouštět hospoda, ale má se vykopat kuchař. Nemylme se, volby do EU tento významný čin ještě nevyvolají. Bude nutno vyměnit politickou elitu v rozhodujících zemích, ve Francii a Německu. O to se Klasové mladší ani starší nepostarají, to musí rozhodnout francouzští a němečtí voliči. Kéž je duch svatý co nejdříve osvítí a přijdou k rozumu a přestanou volit groteskní panáčky typu Emmanuela Macrona.
Zeman o NATO
Na vysoké úrovni si Česká republika připomněla dvacáté výročí vstupu do NATO. Děje se to v situaci, kdy roste tlak Ruska a zároveň se vinou stávajícího vedení v krizi ocitla Evropská unie: za trapných okolností ji opouští Británie, mimo jiné i významná vojenská jaderná mocnost, a zároveň jsou na stole lunatické nápady o zřízení jakési panevropské armády s jediným účelem – posílit federalistické iluze integračních fanatiků. NATO zůstává jediná věrohodná aliance a můžeme se bez studu ohlédnout po dvaceti letech působení v ní. Naše armáda se zásadně proměnila do ozbrojeného tělesa moderního typu a nadále se rozvíjí. Plány na dosažení investiční mety 2% HDP do roku 2024 jsou realizovatelné. Armáda, a to je dobře si uvědomit, je spolu s policisty a hasiči složka státní moc, která nedělá České republice ostudu.
Oslavy proběhly důstojně a je dobře připomenout, že se jich zúčastnil i Miloš Zeman a měl svoji lepší chvilku. Varoval před odchodem z Afghánistánu a správně konstatoval, že vítězství Talibánu by způsobilo přeměnu této země na základnu teroru, zaměřenou proti celému civilizovanému světu. Kéž bychom si za pět, za deset let nemuseli tato prorocká slova připomínat.
Známý horor z antické doby – mlsný Tantalos, hladovějící uprostřed lahůdek. Do této situace uvedl nevědomky naši Garinu malý (hodně malý, ještě ne jeden rok) Eliášek. Svou maličkou ručičkou nabízel Garině papáníčko, jenže nevěděl jak na to a lahůdku svíral ručičkou. Gari seděla, koulela očima, sliny jí tekly, ale udržela se, nechňapla, jen zoufale zírala.
Trvalo to pár vteřin, než zasáhla vyšší moc a Gari se dočkala své lahůdky. Tantalos to měl horší, ten žije na věky a někde v Hádu slintá dodnes.