 |
Evropská komise se vložila do sporu o polské hovězí a nařídila Česku ukončit nepřiměřené kontroly polského masa. Česká strana zatím nařízení odmítla, postoj vyjádřil ředitel Státní veterinární správy Semerád.
Celá ta věc je velmi delikátní. Na jedné straně státní správa kontroluje zdravotní nezávadnost dovážených potravin a dělat to musí a je to správné. Na druhé straně mohou kontroly posloužit i jako buzerace a jako ochrana místního trhu. Clo nemáme, nasadíme šikanu, i tuto metodu ochrany domácího zboží si lze představit.
Kauza se určitě stane předmětem politického boje. Každý ví, co je to maso a každý slyšel o salmonele, je to tedy něco snadno představitelného, něco, čemu takříkajíc každý rozumí. Ďábel se ale skrývá v detailech a právě na nich záleží… míra celé věci. Jakmile se v Česku zavolá do lesa Brusel, ozve se Buzerace. Je to součást českého politického folklóru. Ale i ten má dvě strany. Ono to, co je vnímáno jako buzerace, může být zcela prostě opak klasického českého bordelu.
Navíc, Brusel zpívá různé písně a jedna z nejfrekventovanějších pěje o hospodářské soutěži. Svobodný celokontinentální trh, to je jeden ze základních principů fungování unie. Však i u nás se ozvaly ne moc hlasité hlasy, jestli se to s tím polským hovězím nepřehání.
Čekají nás hovězí časy. Kéž v nich převáží věcnost a fakta nad dojmy a emocemi.
|
|
Vilín kvete už dlouho a ten ještě jaro nepřivolává, kvete od prosince. Krokusy? To je něco jiného! Nejdřív vystrčily špičaté zelené frňáky, v úterý jsme si všiml prvního kvítku a včera, to už je explose. Začalo jaro.
Odpoledne jsme s Ljubou spustili první jarní práce, je třeba ostříhat keříky a vrbu. Naši pejskové mají zásadně odlišný postoj k zahradním činnostem. Nora je nadšený účastník, Gari blazeovaný pozorovatel. Nora skáče po hrábích, když vleču plachtu, snaží se na ni vlézt, abych ji táhl a nosí v tlamě klacíky. Gari to vše sleduje ze svého křesílka u okna v obývacím pokoji.
Tak to pěkně začalo, pracovali jsme a po nějaké chvíli – kde je Nora? Jak to, že nenosí klacík? A Gari zmizela z křesílka.
Ljuba zapátrala a pejsky objevila venku na ulici, seděli u vrátek a čekali, až jim někdo otevře.
Jak se tam dostali? Kdo je vypustil? Jsem si jistý, že od oběda jsem na ulici nevystrčil nos. Ljuba má jistotu, že jsme to zavinil já, jako všechno. Malá jarní záhada, odpoledne bude jarní zmatkování pokračovat.