 |
Obavy o osud politické svobody vyjádřil předseda senátu Jaroslav Kubera v novoročním projevu. Od toho dne se zvýšila frekvence drobných, leč jasně cílených útoků proti člověku, který si dovoluje vybočit z linie. V pondělí využil další příležitosti a v podstatě opakoval myšlenky z novoročního projevu.
Svoboda nám uniká mezi prsty a co je důležité, totalita se většinou nevrací ve svých dřívějších podobách. Doslova řekl: „Dnes má nové, pro leckoho přívětivější tváře, ale pořád je stejně krutá a demokracii ohrožující.“ Neomezil se na lamentaci, zřetelně zaútočil: Opět tu máme skupinu lidí, kteří věří, že vědí lépe než zbytek společnosti, co je správné, co je dobré, co je nutné.
Je zřetelné, o čem mluvil – o stoupající vlně tekuté diktatury, kdy ve jménu dogmatických tezí jsou lidem vnucovány konkrétní postoje. A to bez ohledu na to, jak si dogmata odporují, nejkřiklavější je to v oblasti ženských práv, kdy na jedné straně feministický aktivismus prosazuje ženskost i těmi nejagresivnějšími prostředky a na druhé straně toleruje muslimské zotročování ženy, včetně tělesného mrzačení. Tato diktatura, realizovaná prolínáním do státního aparátu v duchu „pochodu institucemi“ a ovládnutím klíčových médií, rozkládá dosud demokratické společnosti Západu. To je ta svoboda, která nám uniká mezi prsty.
Kubera je trvale v hledáčku majitelů pravdy a po jeho posledním projevu si jistě udělali další čárku do černého notýsku. Jistě se brzy dočkáme vytvoření terče určeného k volnému ostřelování. Už tu nebude jenom Babiš se Zemanem, vedle nich stane Kubera. Navíc naprosto není vyloučeno, že se Kubera bude ucházet o příští kandidaturu na prezidentský úřad. Těžko mu hledět do ledví, ale našlápnuto má dobře. Útoky ze strany majitelů pravdy by mu mohly posloužit jako ta nejlepší předvolební kampaň.
Babišovi i Zemanovi se to osvědčilo, proč by to nemělo vyjít Kuberovi?
|
|
Ještě je tma, venku svítá pomalu a neochotně. Nora se probouzí a líže si tlapky. Těžko rozeznat, zdali mě probudí to lízání tlapek, anebo zdali jsem se zavrtěl a pes to slyšel a probral se a líže si tlapky. Zavřu oči a snažím se prudce usnout. To se kupodivu nedaří.
Nora dolíže, jde se na mě podívat. Lehne si u postele a tichounce kvílí. To probudí, řekl bych – doprobudí Garinu. Ta vyskočí z pelechu, běží ke mně, vyskočí předními tlapami na postel a olízne mi obličej.
Tím je akt buzení završen a den může konečně začít.