 |
Když vy do nás masem, tak my do vás pivem, ozvala se hrozba z polské strany. Skandály kolem potravin jsou vždycky nepříjemné, protože jsme velmi citliví na to, co jíme. Polsko je významný producent potravinářských výrobků a už jsme zažili několik vln problémů. Asi ten nejkomičtější se týkal dovážené soli, ta měla být totožná s tou, která se sype v zimě na zledovatělé silnice. Poslední hovězí aféra je zřejmě nejhrozivější. Začala potajmu natočeným videem z polských jatek. Kolovalo i na našich sítích, on ten pohled do nitra jatek nemůže být potěšující už z povahy věci samé: pokrytecky věříme, že se ty kotlety nějak samy narodí na pekáči a samy skáčou na talíř.
Hranice mezi kontrolou potravin a obchodní válkou je velmi úzká a jedno snadno sklouzne do druhého. Tím spíš je třeba brát vážně polskou pivní hrozbu. Míra kvality je vždycky závislá na měřítcích a záleží na tom, jaká kritéria se nasazují. Kdybychom měli vycházet z toho, co se v posledních dnech objevuje denně ve zpravodajství, museli bychom se polským potravinám vyhýbat jak morové ráně. Začalo to údajnými týranými kravkami a teď je to salmonela, začalo to jedním polským podnikem a teď to vypadá na biologickou válku.
Není to nic, z čeho by měl mít soudný člověk radost. Rád by se spolehl na soudnost a nezaujatost kontrolních orgánů, ale důvěra v soudnost a nezaujatost jakýchkoli orgánů bohužel není velká.
Není k tomu moc velký důvod.
|
|
Představte si takovou situaci. Přijdu do kuchyně a najdu tam dva okounějící pejsky. Aha, řeknu si, vypadají hladově. Nasypu jim do mističek granule.
Otevřu almárku, vytáhnu pikslu s granulemi, naberu, načež…
Ale Pane, řeknou pejskové, tohle je nějaký omyl. Tu almárku zavři a pikslu schovej, ať neubude.
Copak se děje, pejskové, zeptám se.
My jsme totiž granulky zrovna dostali od Paní! Takže tu jen tak okouníme bez zvláštního důvodu.
Tak tohle, tohle se opravdu nikdy nestane, to mohu prohlásit se stoprocentní jistotou.