vítězství rozumu
Občas se podaří prosadit i něco rozumného a do sféry rozumnosti lze zařadit i nerozumné nápady shozené pod stůl. Což je případ obědů zdarma. To byl příklad podbízivého, čistě populistického nápadu. Stát se má starat o to, aby vše fungovalo jak má a aby v zemi bylo rozumné prostředí pro rozumné lidské aktivity. Pak budou mít lidé peníze na to, aby svému dítěti koupili svačinu a oběd. Což ostatně převážně mají i teď, ale s tím tvrzením opatrně, pokud nechceme vstoupit na tenký led úvah, kolik stojí oběd v družině a kolik stojí krabička cigaret.
Padl také komunistický návrh na uzákonění českého jazyka coby státního jazyka. To je další příklad úplně jalového honění trika. Čeština ohrožena není a je to navíc křehká květina, jako každý národní jazyk. Čím míň paragrafů se kolem ní bude motat, tím líp.
Když už jsme ale u té češtiny… Je pozoruhodné, že v posledních dnech se to ve zpravodajství z parlamentu hemží hvězdičkami a vykřičníky. Člověk se podívá na noviny, vidí samou hvězdičku a vykřičník a spokojeně si řekne: aha, zasedá zákonodárný sbor. Jsem v rukou moudrých snaživých lidí, dnes večer půjdu klidně spát v důvěře v lepší zítřky!
Takže, abych uzavřel: on ten rozum nevítězí vždycky. Někdy dostává na p*del. Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Vyšlapanou cestou

Už nesněží, zato pořád mrzne. Ne moc, stačí to tak na to, aby sníh neroztál. Mimochodem… těší mě, že je pěkně čistý, žádné saze se na něm neusazují. Nevím jak ve městě, ale u nás to tak je.

Když sníh napadl, byli jsme s Norou a Gari průkopníci prošlapníci. Teď už je to dobré, máme svoji trasu a ťapeme po udupaném pruhu. Pejskové občas zabrousí stranou, hned se vracejí. Přece jenom se jim vtom vyšším sněhu hůř běhá. Ve čtvrtek má zase přisněžit. Uvidíme, kolik napadne a jestli budeme znovu průkopníci prošlapníci. Z téhle role nadšený nejsem, viróza mě nadále drží. Opravdová viróza, korunovační klenoty jsou přede mnou v bezpečí.