 |
Hanebný komunistický zákon o zdanění církevních restitucí musí ještě pojít senátem a vzhledem k jeho obnovenému složení se dá čekat, že ho senátoři nepodpoří. Parta anonistů, socdemáků a bolševiků si tedy dá ještě jedno radostné kolečko a potvrdí zákon, jímž okradeného ještě jednou zkasírují. Vidle by jim do toho mohl hodit prezident, ale ten už dopředu dává najevo, že této nové bolševické exhibici fandí.
Jde při tom o čistočisté podbízení tomu špatnému co ve společnosti je, mrňavé české závisti. Finančně to nehraje roli, jde o náhradu rozpočítanou do roku 2043 na dvě miliardy ročně a daně z této částky skrouhnou dvacet procent, ty se vrátí do státní pokladny a tam se rozplynou. Smysl to má jenom pro komunisty, kteří se mohou chlubit skalpem ukořistěným třicet let poté, co byli vyhnáni od válu. V prvních létech se krčili v obavě, že jim nový režim spočítá, co za pětačtyřicet let provedli a vida, on jim to nepočítá nikdo ani dnes, třebaže se už třicet let vyhrabáváme z hnoje jimi navezeného.
Že vláda stojí a padá spolu s nimi?
O důvod víc k pohrdání všemi, kdo to způsobili. Což je hodně široké portfolio.
Ukázka demagogie
Komunisté po historické volební prohře se dobrali vinou politické hry pozice nejbližší k pákám moci a tudíž se jim podařilo prosadit následné okradení církví. Se zajímavou demagogií ospravedlňující tuto druhou krádež přichází poslanec Jiří Dolejš na iDnesu. Klade otázku, jakpak by asi – zejména pak římskokatolická církev – dopadla, kdyby odluka církví od státu byla postavena na daňových asignacích. Přeloženo do češtiny, kdyby aktivní katolíci si měli provoz katolické církve platit (což zahrnuje starost o tisíciletí kulturní dědictví, ale to je komunistovi lhostejné). Věru zajímavá myšlenka: jakpak by dopadly všechny ty nevládní organizace, kdyby je někdo odřízl od státního penězovodu a měly být živeny příspěvky od sympatizantů? Je to stejný princip, jehož se soudruh Dolejš dovolává.
Pak si myslím, že by ti katolíci byli na tom líp.
Oni ti by měli nevládníci soudruhovi Dolejšovi poradit, aby se moc kolem toho nerozkřikoval. Ono by se to mohlo ujmout, ta zásada, že by ideologické hnutí mělo být placeno těmi, kdo ho podporují a státní kasa by měla sloužit jen provozu státu.
|
|
A vyloupnul se pejsek a ne pejsek ledajaký, pejsek běžec, v pěkném kabátku! Vedla ho slečna na provázku a před slečnami s psíkem na provázku dlužno míti se na pozoru, lépe jít stranou, bývají nedůtklivé. Tahle taky, nedala najevo vůbec nic, natož něco jako „brejden“, nicméně psíka odepnula. Holky byly nadšené a já byl nadšený z holek: málokdy se pouštějí do hrátek s někým třetím. Vystačí si samy a nikoho nechtějí mezi sebe pustit. Tenhle pejsek je něčím zaujal a už to chvíli vypadalo, že se slečnin provázek dlouho svého psíka nedočká.
Dočkal se, psík se k provázku vrátil a já si odnesl domů příhodu, která se zdá být obyčejná, ale věřte, aby naše Nora honila pejska po louce, to tu už dlouho nebylo. Kde jsou ty časy honiček s Fanánkem!
