 |
Nehorázný diplomatický přešlap čínského velvyslance má dohru. Z aféry vyšel Andrej Babiš trapně, jako kdyby mu kalhoty spadly na půl žerdi, po – zřejmě – trapné schůzce s ambasadorem si zahrál na siláka a povykoval, že byl obelhán, aniž výrazně žádal satisfakci. Tou by bylo odvolání diplomata, který tak hrubě zasahuje do vnitřních věcí členského státu Evropské unie. Další na řadě byl ministr zahraničí Petříček, ale od něho snad nikdo ani nečeká, že by se nějak zachoval.
Situace využil Jaroslav Kubera v roli předsedy senátu a zahrál si na moderátora sporu. Zjevně si buduje image budovatele mostů, když před tím ho pokládali spíše za rozpustilého staříka se kterým je sranda. Podle interpretace ČTK se měl Kubera vyjádřit asi tak, že velvyslanec připustil chybu obou. Snad to velvyslanec řekl, možná taky ne, rozhodně ale jeho drzé prohlášení ještě ve čtvrtek viselo na ambasádní stránce, včetně této nehoráznosti:
Velvyslanec Zhang poukázal, že varování vydané příslušným českým orgánem, které se vůbec nezakládá na skutečnosti, mělo nepříznivý dopad a čínská strana proti němu rozhodně protestuje. Uvedl, že čínská strana bere na vědomí úsilí české vlády o nápravu příslušných chyb a doufá, že česká strana přijme účinná opatření, aby zabránila opakování podobných událostí, a bude účinně chránit legitimní práva a zájmy čínských firem.
Česká strana jen kecá a lavíruje a rozhodně se nestalo, že by rozhodně protestovala, čímž přitaká ambasadorově nehoráznému tvrzení, že se usilovně snaží napravit příslušné chyby. Je ještě někde nějaká prdel, do které by naše reprezentace nebyla ochotna vlézt?
|
|
Návštěvník z Marsu podrobený intenzivnímu kurzu češtiny by mohl usoudit – pokud by se učil česky u nás – že slovo pacient nějak souvisí s pacičkou: máme doma pacienta, Garinku, s nemocnou packou. Museli bychom mu vysvětlit, že je to jenom vnějšková shoda, že jádro věci tkví jinde a souvisí s trpělivostí. Kupodivu ano, Gari je trpělivý pacient a p své sebezničení se vždycky pokusí jen jednorázově. Někam spadne, do něčeho vlítne, na něco se napíchne. Pak už je trpělivá a na svoje obvazy útočí jen málo a jen někdy.
Poranění nám byl čert dlužen a jako na potvoru se to stalo zrovna když napadl sníh. Ona tak ráda ve sněhu běhá – a teď jí musíme zafačovanou tlapku chránit před vlhkostí potravinářskou fólií a na to fusekli a přes to lepicí pásku. Však taky chodíme nadvakrát, s Norou zvlášť a Gari zvlášť. Zítra na převaz, tedy ne až v pondělí, jak jsem vás mystifikoval včera, tak uvidíme, jak se tlapka hojí.
