 |
První šlápotu vtiskl do měsíčního povrchu Američan Neil Armstrong, načež komentoval svůj počin slovy, že jde o velký skok pro lidstvo. V pátek Číňané vysadili svého druhého Nefritového králíka na měsíční povrch, tedy výzkumné vozítko. Tentokrát ale bude brázdit terén ve von Kármánově kráteru v Aitkenově pánvi – na odvrácené straně Měsíce.
Králík v pohodě sjel po kovové rampičce a už dál docela sám vesele maluje stopičky svých kol do lunárního prachu. Je to zdánlivě jenom hra slov, avšak jaksi nikoho nenapadlo se rozplývat nad dalším úspěchem lidstva.
Na Měsíc sahají Číňané, nikoli lidstvo. U králíků nezůstanou, už chystají lidskou návštěvu. Z dosavadních úspěchů lidstva, rozumějte Američanů, si vzali ponaučení. Nejde o prostředky vyhozené do vzduchu, zde tedy do vzduchoprázdného prostoru. Ony se vrátí oklikou rozvojem vědeckých a průmyslových odvětví, které s měsíčními podniky přímo ani nesouvisejí.
Navzdory tomu, že jde o úspěch čínský a že není oslavován jako úspěch lidstva, přece jen s technickým pokrokem lidstva souvisí. Jde o to, čí ruka drží to ostří břitvy, jak se špičkovým technologiím mnohdy říká. Není to tak, že by Američané zůstávali úplně vzadu. Rozhodně ale nejsou úplně vpředu Evropané. Ciolkovský, Goddard a Oberth nepochybně byli Evropany… můžeme trpce vzpomínat na velkolepé začátky.
V souvislosti s technickými vymoženostmi pak už lze jenom krčit rameny nad poslední peripetií aféry s Huawei a čínským velvyslancem. V neděli nám zakňučel Andrej Babiš, že ho čínský velvyslanec obelhal. Omluva Číňanům za Huawei? To je zase lež a účelovka.
Celkem logicky by měl být prolhaný velvyslanec zbaven agreement a čínská strana vyzvána, aby ho odvolala.
To ale nepatří ke stylu práce této vlády.
|
|
O víkendu jsme se s Ljubou vrátili – jako v poslední době už obvykle jsme svátky strávili v teple, tentokrát to byl jižní Vietnam. Sluníčko jsme viděli asi dvakrát, jinak pršelo, i to je u nás běžné. Koukali jsme po všem možném a hlavně po pejscích, hodně se nám po těch našich stýskalo. Pejsků je ve Vietnamu hodně, někteří jsou uvázaní na krátkém provázku k něčemu pevnému, jiní pobíhají volně snaží se vyhýbat motorkám, těch je tu mnohem víc než pejsků. Za čtrnáct dní jsme uviděli jednoho pána, který se s pejskem aspoň trochu pomazlil, aspoň že tak.
Teď už jsme tedy zpátky, pejsky hlídali Anna s Radkem, pejskové hlídali Eliáška a Eliášek hlídal jedny i druhé. Teď už je zase všechno ve správných kolejích a každý hlídá to, co má. Přeji krásný rok 2019!