Jako nejpravděpodobnější vysvětlení se nabízí odezva na politický nátlak současného vedení Evropské unie proti konzervativní vládě v Polsku. Nikdo nemá právo radit Polákům, jak na nátlak reagovat, nicméně se zdá, že polské eventuální nároky jsou právně neprosaditelné a že jde o politické gesto bez šance na nějaké reálné vyústění.
Z tohoto hlediska je iniciativa soudruha Valenty těžko pochopitelná. Otázka německých reparací se v průběhu bezmála pětasedmdesáti let od konce války probírala opakovaně a jako výrazná tečka byla Česko-německá deklarace z roku 1997. Právoplatnost deklarace po jednadvaceti letech zpochybňuje komunistický poslanec a opět se musíme ptát, jaký to má smysl.
Podstatné je, že premiér Andrej Babiš věc odmítl a jednoznačně podpořil Česko-německou deklaraci. Velmi diplomaticky označil vymáhání reparací za nešťastné, jelikož by vyvolalo výrazné narušení klimatu důvěry v Evropě. Soudný člověk asi nepochybuje, že je to přesně označeno. Jako nevidíme do Poláka, nevidíme do hloubi duše soudruha Valenty nebo dokonce do tajů komunistického uvažování, pokud nejednal Valenta na vlastní pěst a byl to krok reflektující vůli stranického vedení.
Strana klesající k prahu volitelnosti do parlamentu se zoufale snaží vyvolat tolik čertů, kolik jen možno. Sázka na germanofobii dostala Zemana v první prezidentské volbě na Hrad. Když se ukázalo, že naši soudruzi pracující jaksi nestojí o komunistickou asistenci, možná se pokoušejí o hru na nacionální a protiněmeckou notu. Naše vztahy s Německem bývají označovány za nejlepší v dějinách, to je těžké soudit, ale rozhodně jsou dobré a závažné problémy nejsou na obzoru. Proto je dobře, že se Andrej Babiš tak jednoznačně proti Valentově iniciativě postavil. Čertů už bylo dost, netřeba nám dalších.
Potkali jsme na procházce malinkého mloka. Mločí děťátko, skutečného babymloka. Nora si ho nevšimla, zkoumavá Garina k němu opatrně čuchla. Nelíbilo se mu to, schoval se za list.
Šli jsme dál každý svou cestou, my šli pso – lidskou, babymlok pokračoval cestou mločí, vedla někam pod kameny. Nebylo to setkání dlouhé, pro mě zato radostné. Mloky potkávati znamená potvrzovati se ve vědomí, že je ten les pořád ještě v pořádku. Mloci jsou tvorové na čistotu hákliví, doslova cimprlíny. Tenhle prcek byl mj první letošní mlok, tedy přišel za pět minut dvanáct. Radost mi udělal.
Nepředpokládám, že on sám se na setkání díval stejně pozitivně. Aniž bych si nárokoval znalosti mločí psychiky, předpokládám, že očichávání psím čenichem pokládají mloci za něco zábavného a inspirujícího. No, babymloku, netrvalo to dlouho a věřím, že jsi setkání pustil ze své skvrnité hlavy dřív, než jsi dorazil k prvnímu placatému a skvěle vlhkému kamenu.