 |
Unie tlačí na celoevropský zákaz jednorázových plastových výrobků Ano, toto úsilí spadá do okruhu preferencí Bruselu, což jsou otázky lidskoprávní a enviromentalistické, kdežto zvýšení efektivity jde mimo hlavní směr zájmu a zdá se dokonce, že je ideologicky nežádoucí. Což ovšem neznamená, že kupříkladu právě ta plastová agenda je zbytečná.
Celá moje generace prožila a prožívá přechod od éry papíru a skla k plastům. Trend je to skutečně alarmující i v naší zemi, která si navykla na třídění odpadu a v tomto ohledu patří k premiantům na kontinentě. Navzdory tomu nacházíme na každém druhém kroku stopy po nějakém plastovém svinstvu.
Osobní postřeh či stížnost: debata se týká hlavně plastových sáčků. Ty jsou už většinou za peníze, nicméně životní styl se vyvinul tak, že nakupujeme méně často, ale ve větších objemech a bez těch sáčků z plastu to někdy prostě nejde. Co ale mě hněvá, je fakt, že dnes prakticky jakýkoli výrobek je zalisován do plastového obalu. Koupím si šroubeček a on je v plastové krabici. Koupím si kabílek a musím ho z plastového vězení dolovat nožem. Kartáček na zuby je v plastovém vězení. Zajímalo by mě, jaký je poměr – na váhu – mezi pytlíky a těmito krabicemi a krabičkami, které jsou absolutně jen na jedno použití.
Ano, je to hnusná doba plastová.
Zase o Ondráčkovi
Neúspěšný prezidentský kandidát Michal Horáček žaluje poslance Zdeňka Ondráčka kvůli pomluvě a policie pořádala parlament o Ondráčkovo vydání. Což je ta nejlepší cesta k tomu, aby se zase začalo debatovat, jak je to s veksláctvím a estébáctvím Michala Horáčka. Zvlášť s tím vekslem to bude na debatu, protože mezi vekslem a černým sázkařením je sice rozdíl, ale společné rysy by se tu našly. Je to věru kupodivu, že takovou šlamastyku má Michal Horáček zapotřebí.
|
|
Byla to svině z jeskyně, ta vosa, která mě včera ráno napadla, když jsem šel s pejsky na procházku. Jdu po cestě a najednou se proti mně vyřítila vosa, letěla přímo na mě a narazila mi na obličej, v zasáhla levou čelist. Dala mi docela malé žihadlo, odrazila se a zabrala znovu. Tento krát dopadla na krk, tam kde jsou tepny a tentokrát mě ťafla jak se patří. Zařval jsem leknutím i bolestí, setřepnul jsem ji ze sebe a odlítla, svině z jeskyně.
To pak je pro dobrotu na žebrotu – kolik já jenom vytahal vos z jezírka, když se tam topily. A pejskové? Ty na to kašlali, ti by mě nechali vosami sežrat, potvory nevděčné!