Pálení červených trenýrek na Pražském Hradě také mělo politický a symbolický význam. Ani škarohlíd se asi nedomnívá, že se na Hradě v aktuálním chladném počasí špatně topí a Zemanovi je zima a musel se ohřát. Šlo dozajista o víc, než získání pár těch kalorií navíc, tím spíš, že výhřevnost trenýrek není veliká.
Naskýtají se dva výklady, začnu jedním, skončím druhým, jistě jsou i další, ale žádný jiný mě nenapadl.
Prezident České republiky Miloš Zeman se rozhodl nadále konat a jednat a hovořit tak, jak se sluší prezidentu demokratického státu v srdci Evropy, členu Evropské unie a NATO. To je v jeho politickém životě zlomový moment a jistě zaslouží tiskovou konferenci. Proto ji svolal. Ale, znáte to: dnešní doba si žádá vizuální symboly. Platilo to vždycky, dnes mnohem víc než kdy jindy. Miloš Zeman se tedy rozhodl symbolizovat svůj rozchod s minulostí spálením červených trenýrek. Sdělí tím veřejnosti, že se rozchází s dosavadní linií. Už nepoleze do zadku Vladimírovi Putinovi. Už nepřipustí, aby čínští fízlové mlátili české občany v ulicích Prahy. Udělal tečku za jednou epochou. Udělal ji velkolepě: její symbol prostě spálil.
To je ten jeden výklad.
Musím přiznat, že bych byl moc rád, aby byl reálný, ale pokládám ho za pouhou fikci, řeknu to naplno, za pitomost.
Reálnější je výklad druhý.
Miloš Zeman si řekl, že už dlouho nikoho nenasral, a tak sáhl po sirkách a červených trenýrkách.
Jak je to dlouho, co jsem naposledy hnal pejsky do sprcháče? Možná šest neděl, ono to utíká. Včera ráno jsme si toho užili. Procházka v bahně, nejen tak! I potůčky na cestičkách byly. Dokonce mě napadlo, že bych mohl ten potůček chytře svést stranou, aby jen tak netekl z kopce dolů a pak šup do Vltavy, ale že udělám klackem odvodňovací rigól. Pejskové přihlíželi mému lopotění. Pak se klacek smekl a já si chrstl na nohavice řiďounké bláto.
Závěrem nastala klasická scéna – do sprchy jde první Gari, pak se suší, Nora ji olizuje. Druhou sprchuju Norinu, Gari ji neolizuje. To je normální. Nebylo ale normální, že zprasená byla víc Gari než Nora, dokonce podstatně víc! Neobvyklé, neobvyklé. Myslím, že dnes budu mít příležitost pozorování opakovat.