 |
Laťku pro přeskok navrhují Piráti – do sněmovny by se podle nich měly dostat subjekty dosahující aspoň čtyř procent hlasů, nikoli pěti jako dnes. Dále navrhují zrušit ustavení, že by koalice měly mít násobky této hranice. Není to ojedinělý návrh týkající se změny volebního zákona. Diskutuje se i o volbách do senátu. Tyto senátní volby jsou dnes dvoukolové, přičemž o první kolo je vlažný zájem, o druhé žádný zájem. Navrhuje se tedy jednokolový systém podle hesla vítěz bere vše.S volbami se musí velmi opatrně, zdrcujícím způsobem se to ukázalo po změně systému volby prezidenta: prošel člověk nezpůsobilý kooperace, zato s řečnickým darem oslovit větší část voličské obce. Pokud jde o hranici do poslanecké sněmovny, ta pětiprocentní laťka má zamezit tříštění politiky. Argument pro nižší hranici: ať mají i méně zastoupené názory své zastání v parlamentu, při hlasování pak ať hledají spolupráci v rámci sněmovny. Oba názory mají svoje pro a proti, v různých zemích to mají zařízeno jinak. Pokud jde o návrh zrušit násobení při koalicích, i to je nápad hodný seriózní debaty. On v jistém smyslu supluje snížení hranice volitelnosti. Když se k sobě přilepí tři malí pod střechu jedné – dejme tomu – pětiprocentní buňky, dostanou se jejich zástupci do parlamentu a tam prosazují zájmy svých voličů.
Pokud jde o volby senátní, horní komora se netěší žádné popularitě. Je to zvláštní, protože v průběhu času se jeho smysl osvědčuje. Je to brzda legislativního procesu, ovšem za časů turbulentních, a ty právě prožíváme, může taková brzda být k užitku – a aktuálně také užitečná je. Zasahuje i do vnitrostranického života, jak to pozorujeme v době, kdy sociální demokracie má svoje referendum.
Jednokolové volby postavené na principu vítěz bere vše eliminuje pojistku „všichni proti extremistovi“. Je jisté, že zrušením dvoukolové volby by se do senátu dostaly velmi divoké figury. Byl by ovšem pro lidi atraktivnější, byl by více sledovaný a divočejší rozpravy by možná vedly i k pročištění vzduchu.
To vše se musí zvážit a to bude chtít čas. Nelze to řešit od stolu. Piráti zde mají svoje téma, zatím jich moc nepředvedli a prokázali jen schopnost mlít hubou. A těžit bitcoiny.
|
|
Včera jsme s Ljubou vertikutili - ošetřovali jsme trávník vertikutátorem. Vypadá to jako sekačka a uvnitř to má drátěného ježka, který se očí a rve starou trávu. Touhle věcí se projede celá plocha trávníku a pak se musí vyrvaná tráva nabrat normální sekačkou. Dělali jsme to včera, protože mělo pršet a je fajn, když se trávník po téhle kúře pořádně prolije.
Gari to pozorovala z obýváku oknem, Nora pomáhala tím, že se pletla střídavě před vertikutátor a sekačku taky ji moc zajímalo, jak Ljuba rozsévá hnojivo: na to jsem zapomněl, musí se to pak přihnojit. A co ovečka? Hned se k ní dostane. Jde o plyšáka, ono to vpadá spíš jako skunk, je to takový trochu organizovaný hadr. Já používal tu ovečku jako markant, abych vědě, kde je odvertikutěno a kde osekačkováno a kde už je hnojivo. Nora pak chodila a vždycky ovečku sebrala a odnesla na jiné místo a vytvářela chaos. Nakonec to dopadlo tak, že Ljuba položila ovečku na spodní větev vrby, aby nepřekážela.
Po chvíli – řev. Oba pejskové velmi rozhořčeně štěkají. Jdu se podívat. Štěkají a ovečku na stromě.
Ovečka nemá být na stromě. Ovečka má ležet ve vertikutací dráze a překážet. Tak je to ve světě našich pejsků, ve světě, kde je pořádek ve smyslu psího řádu.