Komunistické pojetí referenda je podobné okamurovskému. Jedni i druzí nenávidí prozápadní orientaci a chtěli by Česko vyvázat z ekonomických a vojenských svazků. Hlavně pryč z Unie a NATO. Jedni i druzí mají svoje parlamentní strany. Šli do voleb s programem obsahujícím odchod jak z unie, tak z NATO. Okamurovci získali dvouciferný výsledek, ale zdaleka nemohou pomýšlet na nějakou dominantní roli v zemi, aspoň zatím ne. Komunisté, ti si lízli spodní hranice volitelnosti a se svým programem dosáhli nejhoršího výsledku jaký zažili. Takže to referendum jedněm i druhým připadá jako nejschůdnější prostředek, jak dosáhnout svého. Sto tisíc podpisů a rozjede se referendum. Nastane masáž prošpikovaná podvody a lhaním, jako když Zeman lhal národu, že jeho protivník otevře hranice imigrantům a jako brexiťáci v Británii lhali lidem, že příspěvek do poklady EU půjde na zdravotnictví.
Tak tohle zase nevyšlo. Moskva zuří, Nikulin je v americké base a teď ještě sen o české emancipaci pod taktovkou Vladimíra Putina se rozplývá. Nemají ti komunisté šťastné jaro.
Jaro vypuklo na plné pecky. Na zahradě kvetou krokusy a už taky vyletěly včely. Voní to a bzučí to a svítí sluníčko – a pejskové se už vyhřívají před domem, Garina si zabere rohožku a Nora se válí po trávníku.
Zároveň ale jaro likviduje samo sebe. Včelky létají z kytky na kytku a tím pádem ji opylují a tím pádem kytka pak ztratí smysl býti kytkou a milý krokus zvadne a zaleze, chvilku bude ze země čučet krokusový frňous a nakonec zmizí i on a bude po jaru.
A pejskové? Včera jsem Noru načapal, jak se pokouší lapnout letící včelu. Nepodařilo se jí to, jen jsem zaslechl klapnutí čelistí. Je chvályhodné, že se pokouší ty kytičky zachránit před invazí, jakkoli chápu, že toto není pravý důvod jejího počínání. Ale s žihadlem v tlamě by jaro dostalo úplně jiný ráz a o ten opravdu není co stát.