 |
Sociální demokraté jednali s ANO o eventuální účasti na vládě. K ničemu se nedospělo a jediné konkrétní datum je – za měsíc, až bude po sjezdu strany. Konkrétní požadavek je zřejmý především jeden, že v té vládě nesmí být Andrej Babiš. Přinejmenším do 27. ledna do 14. hodin nemají debaty tohoto druhu valný smysl. Zemanovi, i kdyby zvolen nebyl, vyprší mandát v březnu. Ale ani to není rozhodující.Podstatné je, že ANO je vítěz ve volbách, že sestavilo vládu a ta funguje, byť nejdřív bez důvěry, nyní v demisi: ale je u kormidla, o ministrech se píše v novinách, ANO tedy má výhodu síly v exekutivě a tu si bude držet po celou dobu příštích dohadů. Pokud by vývoj vedl k vyústění pro ANO nejhoršímu, byly by předčasné volby. Jakpak by asi dopadly? Na vítězství Jiřího Drahoše nelze v tomto směru spoléhat, ty předčasné volby by byly možná na podzim. A do té doby ANO by drželo pozice v exekutivní roli.
Jednání sociální demokracie s ANO tedy jen potvrdilo obraz strany: my zásadně a rozhodně a neoblobně nevíme, co máme dělat.
Klausova podpásovka Drahošovi
Václav Klaus senior podpořil Zemana už v první volbě a byl to ostatně on, kdo vypustil tu hnusnou levárnu v podobě osočení, že Schwarzenberg půjde na ruku sudeťákům. Hned po volbách vytvořil obdobu, verzi 2018: Drahoš půjde na ruku Bruselu. Přitom v duelu Zeman – Drahoš nejde o to, kdo půjde nebo nepůjde na ruku Bruselu. Podstatná je změna, a ve smyslu změny podporují Jiřího Drahoše i jeho mnozí soupeři z prvního kola. Miloš Zeman totiž není žádný neohrožený zastánce českých národních zájmů vůči uzurpátorské unii. Jeho zájem je směřován směrem východním. Jeho postoje byly v rozporu s politikou vlády České republiky. Čistě podle osobních preferencí podnikal vstřícné kroky k Číně a Putinovu Rusku. Vymlouval se na ekonomickou diplomacii, přičemž v hospodářském úhrnu jsou naše obchody s východními despociemi málo významné a profitují z nich Zemanem preferované figury. Zájmy Jaroslava Tvrdíka, donedávna státního úředníka, dnes miliardáře, nejsou totožné se zájmy České republiky.
Miloš Zeman nebyl, není a ani kdyby byl zvolen nebude žádný ochranný val Česka proti zvůli aktuálního levicového vedení Evropské unie. Není a nemůže být, právě tak jím nemůže a nebude Jiří Drahoš, ani kdyby byl zvolen. Toto není role prezidenta České republiky. Vztah k Bruselu je čistě v kompetenci vlády, tu plnohodnotně nemáme, nevíme jaká bude a kdo ji obsadí a jaké bude její směřování. V druhém kole prezidentských voleb půjde o to, jaká osobnost nás bude reprezentovat navenek a zdali v domácí politice to bude člověk, schopný uvažovat a jednat bez osobních předpojatostí. Miloš Zeman prokázal, že je osobnostně nevhodný, aby roli hlavy státu zastával a Václav Klaus to musí vědět. Teď opět rozehrává zlovolnou, lživou hru v plným vědomím toho, jakými argumenty může zasáhnout. Je to jen varianta lži o sudeťáctví. Teď je to strašení bruselským bubákem. Je ovšem zjevné, že Jiří Drahoš může této podpásovce čelit jen jasným postojem. Když se ho občanka na předvolební besedě zeptala, zdali je pro referendum o vystoupení z Unie, nemůže nadále odpovídat, že je to zajímavá otázka, jak to udělal a natočili ho na video, které teď běhá po netu jako jeho profilovka.
Nové ministerstvo
Rádio hlásilo, že v Anglii mají nové ministerstvo. Je to ministerstvo pro osamělé. Kdo je osamělý, má teď v Londýně oporu v členovi vlády. Třeba bude loterie a vylosovanému osamělému připadne čest, že ho ministr osamělých navštíví a zahraje si s ním karetní hru zvanou prší.
Což ale u zřídit ministerstvo pro nasrané? Prý těch osamělých je v Británii devět milionů. Čepici dolů, ti si ministerstvo zaslouží. Ale když je v Česku těch nasraných deset milionů, nezasloužili by si tuplem své křeslo ve vládě vzhledem k počtu obyvatel?
|
|
Včera to bylo docela drsné: v sedm ráno jela Ljuba do práce, první bouračka na náledí už tady ve Zvoli, tu ještě projela, a v Ohrobci je ostrá zatáčka po padáku k rybníku a tam je při náledí bouračka vždycky. Výsledek toho všeho – zdržení tři čtvrti hodiny.
Já jel s pejsky, když už bylo posypáno, dokonce i u nás v ulici. Pejskové běhali po zasněžené louce. Vraceli jsme se pak k autu a vidím, Garina má krvavý šrám na hrudi. Kde k tomu ta potvora přišla tady na louce, nestačil jsem se divit. Došli jsme k autu, nasadil jsem je dovnitř a zkoumám Garu: nemá na hrudi dočista nic. Co to bylo? Nějaké svinstvo? Nebo ji Nora vyléčila magickým vlivem, třeba umí nemocné uzdravovati?
Pak bych jí svěřil do péče svoje záda.
No a pohádka skončila, oteplilo se a odpoledne už bylo bláto. Dneska se to bude podle všech známek opakovat. Je pocukrováno, jak tak koukám z okna. Jak jen může ten cukr tak rychle zhnědnout?