 |
Kdyby nebylo před volbami (u nás je permanentně před volbami), byla by aféra radního Bartíka spíš komická. Napsal na svém Facebooku, že podle jeho informací má prezident Miloš Zeman rakovinu a do tří měsíců až půl roku končí. Následuje dementi a žaloba. Veřejnost ale má právo na plnohodnotnou kvalifikovanou a objektivní zprávu, na zdravotní dokumentaci. Občané budou volit a vysoké procento se chystá dát hlas Miloši Zemanovi. Nejenom oni mají právo na věrohodnou informaci, jak to s jeho zdravím je. V našich moderních dějinách umřel ve funkci prezidenta jenom Klement Gottwald. Po jeho smrti zvolilo tehdejší Národní shromáždění prezidentem Antonína Zápotockého a ten taky odešel ve funkci a nahradil ho na příkaz Moskvy Antonín Novotný. Pokud by umřel prezident České republiky, tak jednoduché by to s nástupnictvím nebylo, protože máme přímou volbu prezidenta a na rozdíl třeba od USA nemáme žádného viceprezidenta. Podle ústavy by pravomoci po zemřelém prezidentovi přebíral částečně předseda vlády, částečně předseda sněmovny. Předseda senátu by pak musel do deseti dnů vyhlásit nové prezidentské volby.
Byla by to tedy pořádná politická lapálie, zvlášť za současné situace, kdy je systém v nefunkčním stavu.
Pokud je tedy prezident vážně nemocný, a přejme mu, aby tomu tak nebylo, byl by to podvod na voličích, kdyby se pravda o jeho zdraví vědomě a soustavně zamlčovala.
Tichá podpora
Není to nic vyhlášeného, ale pomaloučku potichoučku se k tomu schyluje, tichá podpora Babišovu ANO ze strany okamurovců a komunistů. Zatím se nestalo nic zásadního, nicméně je to varovné znamení, jaké důsledky může mít páně Sobotkova geniální strategie vynést před volbami kriminální kartu. Babišovi uškodil bezvýznamně a posílil Okamurovy extremisty a sám srazil volební výsledky své strany až k hranici volitelnosti. Přičemž první autoreflexe zní, že byla slabá komunikace s voličem.
|
|
Včera jsme hodně promokli, já míň, protože jsem měl na sobě pršák a pořádné boty, pejskové až na kůži. Když pobíhají po trávníku v Keltském parku v Břežanech, nezdá se, že by jim déšť vadil. To až v autě při cestě domů jim dojde, jak na tom jsou.
A začnou jedna druhou sušit.
Nikdy se mi nepodařilo ani Garině, ani Noře, ani nebožce Irisce vysvětlit, že jazyk je mokrý a že je coby osuška naprosto nevhodný nástroj. V tomto ohledu jsou pejskové nepoučitelní. Pokládají jazyk za univerzální nástroj, užitečný především k léčebným účelům, ale i jako osuška. Seděly tedy vzadu v autě a vzájemně se sušily. Doma jsem je dosušil ručníkem. Četl jsem jim na čele, co si myslí: to se ti to suší, když jsme se tak pěkně předsušily!