![]() |
Historicky komunisté parazitovali na sociálním problému a nalhali lidem, že se jejich situace zlepší, když se provede revoluce, zničí se stávající politický a hospodářský řád a nastolí se diktatura s řízenou ekonomikou. Něco takového nemůže dnes navrhnout ani Josef Skála. Už to že nemůže oslabuje sám smysl komunistické strany: oni sami komunisté rozlišovali vždy mezi stranou revoluční, to byli oni sami, a stranami reformními a to byli socialisté různých odstínů rudé. Filipova strana nebyla revoluční a nemůže být ani strana Skálova, pokud on stane v jejím čele. Na nějaké revoluce prostě není nálada.
Protestních hlasů hodně vyluxoval Andrej Babiš. Ten lidem úspěšně namluvil, že dokáže zkrotit politický matrix a místo politického systému nastaví racionální systém odborný: proto teď ze zoufalství slibuje vládu odborníků. Toto slibuje a zároveň potvrzuje stávající politické ministry ANO na jejich postech. Jinými slov: zužitkoval obecnou nenáladu vůči politice jako takové, která je částí obyvatelstva vnímána jako cosi podezřelého, špinavého a dokonce i zločinného. K tomuto žlabu samozřejmě komunisty Babiš nepustí, zde je obsazeno.
Pak tu jsou nenálady antievropské a xenofobní. Těch se úspěšně zmocnil Okamura. Ani on k tomuto žlabu komunisty nepustí. Jaký zdroj lidové nenálady může soudruh Skála nalézt? Slibuje obecné referendum. To je kost, o kterou se může s Okamurou poprat. Je lákavá, protože hodně lehkověrných lidí věří, že referendum je vyšší stupeň demokracie. Nějaký ten bodík se tu uhrát dá.
Ale na patnáct procent a více může i soudruh Skála zapomenout. Je po sezóně, je třeba zavřít krám.
Mraky nad Katalánskem
V Katalánsku vyhlásili samostatnost, směřují k jakési katalánské socialisticko anarchistické republice a španělská vláda tam snad vyšle i vojsko a pozavírá předáky, pokud to půjde dosavadními směry. Nic dobrého z toho nekouká a moc dobře se zachovala unijní administrativa, že se do toho nemíchala a nelila olej do ohně. Členské státy by asi udělaly dobře, kdyby se jasně k situaci vyjádřily a podpořily ideu španělské ústavnosti a státnosti. Otázka zní, zda by i toto bylo něco plané.
Pokud padnou první facky, události se povalí.
Když bude prolita krev, pánbu nás potěš. Čímž myslím střelbu, nikoli rozbité nosy při demonstraci.
![]() |
Od zítra bude lépe, těšil jsem v duchu sebe i ji. Nebude sedm, bude teprve šest a ještě si poležíme.
Bude to úleva! Potrvá tak den, dva. Pak si zvyknem a zase bud pršet a zase bude tma.
Takový už je podzim a zima a konec konců, i jaro. Takové je to půl roku. Však to znáš, Noro. Však to známe všichni.
![]() |